Nejprodávanější knihy v roce 2026
neobyčejné osudy

Olga Knoblochová, první dáma české kosmetiky už před mnoha lety rozluštila tajemství krásy a nenechala si to pro sebe. Jako profesionální kosmetička dokazovala ženám, a nejen jim, že líbit se může každý, stačí jen vědět, jak na to.

Z kmenového lágru koncentračního tábora Natzweiler v Alsasku se během celé války podařil jenom jediný útěk. Dne 4. srpna 1942 se pětice vězňů převlékla do uniforem SS a v osobním automobilu projela řetězem stráží na svobodu.

Vynikající dílo investigativní žurnalistiky získalo prestižní cenu Cornelia Ryana, kterou uděluje Overseas Press Club. Je to příběh násilného vzestupu a pádu Pabla Escobara, šéfa kolumbijského medellínského kokainového kartelu.

Max von der Grün se svým výrazně autobiografickým románem Dva dopisy Pospischielovi vrací ke svému vlastnímu dospívání na Tachovsku v období prvorepublikového Československa. Součástí knihy je i čtivý doslov s autorovým životopisem.

Neteř hlavy scientologické církve Davea Miscavige, vyrůstala uprostřed této kontroverzní a mocné organizace. V jedenadvaceti letech se od církve odvážně odpoutala a riskovala všechno, co kdy měla a milovala, aby scientologii jednou provždy opustila.

Dosud česky nikdy nevydané vzpomínky německého stíhače z 2. světové války. Válečné paměti Assiho Hahna, poprvé vydané v roce 1951, jsou především svědectvím o jeho životě v sovětském zajetí.

První biografie české spisovatelky Jany Krejcarové-Černé, dcery novinářky MIleny Jesenské a architekta Jaromíra Krejcara. Autorka čerpala z archivů, dopisů, osobních rozhovorů, ale i z policejních spisů nebo dokumentů z psychiatrických léčeben.

V této nádherně ilustrované knize najdete 15 velkých dvoustránkových obrazů složitých a kouzelných bludišť. Vydejte se na cestu tímto fantastickým světem podzemních měst, horkovzdušných balónů, vesnic postavených na stromech a strašidelných domů.

Stručný a přitom poutavý text, který je výjimečný osudem člověka, jenž zažil skoro současně perzekuci ze strany dvou totalitních režimů.

John Bok (1945) se narodil do česko-britské rodiny (jeho otec byl válečným letcem, matka Angličanka). Podepsal Chartu 77, byl perzekuován policií, po roce 1989 pracoval v Úřadu pro ochranu ústavy a demokracie a ve FBIS.