Chruščovova vláda v Sovětském svazu (1953–1964) je jedním z velkých témat novodobé historiografie. V komunistickém dějepisectví byla dlouhá léta naprosté tabu, až do poloviny osmdesátých let dvacátého století Chruščov pro historiky neexistoval.
Na pozadí stavebního růstu papežského paláce i města ve středověkém Avignonu sleduje kniha uspořádání a provoz kuriálního centra a současně vztahy papežství se
Námětem této knihy je bitva u španělského mysu Trafalgar, svedená 21. října 1805 mezi 33 řadovými loďmi francouzsko-španělské floty admirála Villeneuva a 27 britskými řadovými loďmi admirála Nelsona, který zde padnul.
V této knize je popsán příběh německého ponorkového esa z druhé světové války Wernera Henkeho, jenž se svou ponorkou U-515 potopil víc plavidel (24 obchodních a 2 válečné lodě), než kterýkoli německý ponorkový velitel v období po září 1942.
Autor popisuje šedesátá léta pohledem obyčejného člověka, tedy pohledem naprosté většiny obyvatel. Kniha má podobu jakési encyklopedie a zaměřuje se jednak na věci, které byly tehdy normální a oblíbené, ale i na ty, které vybočovaly.
V druhé polovině 40. let minulého století prošla americká zahraniční politika dramatickou proměnou. Pod vlivem akcelerujícího konfliktu studené války opustila své více než stoleté základy, izolacionismus a Monroevou doktrínu.
Svazek shrnuje dosud knižně nepublikované studie a články Jana Tesaře věnované nacistické okupaci a úsilí české kultury o „nalezení nového národního vědomí“ tváří v tvář tehdejšímu smrtelnému ohrožení.
Dosud nejúplnější pokus o rekonstrukci takzvaného Číhošťského zázraku. Dodnes nevyjasněná je role STB, která umučila katolického kněze, pátera Josefa Toufara. Autor shrnul všechny dostupné prameny včetně výslechových protokolů a dobových svědectví.
Tato kniha výrazně a atraktivním způsobem nabízí souvislý řetěz malých, vedlejších válečných konfliktů, tak jak k nim docházelo od počátku 20. století podnes.
Kniha podrobně popisuje mapuje pirátského řemesla. Popisuje organizaci a způsob boje, pirátské lodě i jejich nejslavnější základy. Největší část knihy je však věnovaná osudům nejznámějších pirátů.
Kniha vám přináší základní chronologicky řazený vhled do vývoje českých médií na pozadí obecně charakterizovaného historického kontextu ve světě a v českých zemích.
Jihovýchodní Evropa v 16.–17. století. Autoři, znalci dějin jihovýchodní Evropy, jimž se soustavně věnují, sledují v této práci postupné utváření identit mnoha národů osmanského Balkánu, nelehké a komplikované formování jejich kultury a společnosti.
Na rozdíl od dřívějších knížek o pravěku českých zemí se autor soustřeďuje na vztahy našeho pravěku k jiným částem Evropy a Středomoří, pokouší se je osvětlit v širším kontextu.