Nejprodávanější knihy v roce 2026
filosofie a náboženství

Narození Lao-c' bylo ohlášeno příchodem komety. Tento mužík se stařeckými rysy, archivář na císařském dvoře, odhalil pomíjivost vědy. Když se přesvědčil o mravní zkaženosti moci, odvrátil se od ní a začal hledat pravou cestu k moudrosti.

Tento svazek sestává z dopisů a esejů francouzské filosofky a mystičky Simony Weilové. Představuje pestrost, podnětnost a živost autorčina myšlení, zejména dopisy dávají vhled do autorčina nitra a pohnutého života.

Učení dona Miguela Ruize, shrnuté v slavné knize Čtyři dohody, se dočkalo neméně proslulého pokračování, a to díla Pátá dohoda. Tento „praktický průvodce cestou sebeovládání“ vám pomůže přetvořit vlastní život, neboť se zbavíte bezpočtu omezujících dohod, které jste uzavřeli nejen sami se sebou či s ostatními lidmi, ale i se samotným životem.

Soubor textů křesťanského evolučního filozofa, přírodovědce a kněze Pierra Teilharda de Chardin obsahuje osobní svědectví o jeho duchovním vývoji a postojích.

Lord Jonathan Sacks (1948–2020) byl světově proslulý rabín, filozof, spisovatel a náboženská i morální autorita.

Lama Yeshe představuje tantru jako praxi vedoucí k radosti a objevení sebe sama a využívá přitom jednoduché a jasné příklady vztahující se k životu ve 21. století. Úvod do tantry je ideálním uvedením do této velmi obdivované buddhistické praxe.

Kniha meditací, pravd a myšlenek. Nejde o pouhé přečtení, ale hlubší úvahy v tichu. Myšlenky de Mella se musí žít, nejen číst, protože pak pocítíte, jak se ve vašem nitru odehrává nenásilný přerod, jak prožíváte něco obrozujícího...

Dialektika, počínaje Zénónem – přes Marxe a Hegela – a Slavojem Žižekem konče, má za rámcový cíl uchopit myšlení v jeho utváření a zrodu. Jejími typickými tématy jsou tudíž pohyb a spor.

Šrí Nisargadatta Maharadž (1897–1981) — seberealizovaný mistr, který žil v chudinské čtvrti v Bombaji, se stal proslulý svými brilantními, vtipnými a spontánními promluvami, ve kterých vyučoval prostou a úspornou džňána jógu.

Proč se v radikálních emancipačních hnutích objevuje strach, smutek, pocit viny či úzkost? Proč se v nich šíří podezíravost, soutěživost a posedlost svojí pravdou? Proč v nich někdy převáží touha po ideologické čistotě a moralizující povyšování?