Nejprodávanější e-knihy v roce 2026
světové dějiny

Bitva u Courtrai, kterou v roce 1302 svedlo flanderské vojsko s vojskem francouzského krále Filipa Sličného, se v 19. století stala klíčovou součástí nejprve belgické a posléze specificky vlámské „národní“ paměti a svůj význam si drží dodnes.

Co se v době, kdy seděly v lavicích ZDŠ Husákovy děti, vyučovalo, jaké gastronomické kreace nabízely školní jídelny, co dávali v Československé televizi, a která témata mezi žáky o přestávkách frčela?

Cesta za svobodou vedla peklem.. Příběh Hany Sternlicht v sobě zrcadlí úděl židovského obyvatelstva českých zemí 20. století. I větve její rodiny brutálně uťal holokaust.

Obraz veksláka patří neodmyslitelně k pozdnímu období socialistického Československa. Stal se námětem řady knih a filmů. Kniha historika Adama Havlíka fenomén veksláctví, černého trhu a vztahu mezi oficiální a šedou ekonomikou sleduje v širokých souvislostech a ukazuje tak dosud málo známou tvář období pozdního „reálného socialismu“.

Autor, který je synem židovských rodičů, rekonstruuje osobní a intelektuální genezi dvou mužů, kteří stáli u zrodu myšlenek genocidy a zločinů proti lidskosti. Oba, aniž by o sobě věděli, studovali na téže univerzitě u stejných profesorů ve Lvově.

Od realizace tzv. „orlických vražd“ uplynulo již 27 let. Specifická násilná kriminalita devadesátých let se stala hitem jara roku 2022. V řadě všemi způsoby připomínaných kauz zaujímá nepřehlédnutelné místo „orlická“ série.

Autor přehledně popisuje dějiny a osudy volyňských Čechů, kteří žili přibližně osmdesát let (1868-1947) v této části dnešní Ukrajiny. Zachycuje jejich běžný život i těžkou práci, aby mohli lépe žít.

Bezruký Frantík, Ludmila Mojžíšová, František Venclovský, Olga Connolly-Fikotová. A mnozí další. Jména, z nichž některá jsou známá dodnes, některá zvlášť mladší generaci už moc neřeknou, ale ve své době je znal každý.

První svazek publicistiky Jiřího Weila představuje práce od autorových počátků až po odjezd do Moskvy v létě 1933, kam byl Weil v pověření Komunistické strany Československa vyslán, aby tam pracoval jako překladatel a lektor.

Historik Jan Rychlík byl v době rozpadu Československa poradcem tehdejšího předsedy české vlády Petra Pitharta a dramatická jednání mezi slovenskými a českými politiky tedy sledoval z bezprostřední blízkosti.