Na přesvědčení, že člověk je od přirozenosti sobecký a nedůvěryhodný, se vzácně shodnou všichni, zastánci levice i pravice, psychologové i ekonomové, myslitelé dnešní i ti dávno
mrtví.
V knize se autor věnuje etnickým čistkám a vyhnáním v Evropě ve 20. století. Stranou přitom ponechává problematiku holocaustu, která podle jeho názoru představuje zcela specifický a svébytný způsob rasově zdůvodňovaných čistek.
Průměrná pracovní kariéra čítá přibližně dva tisíce pracovních týdnů, takže výběr činnosti, jejímž vykonáváním tento čas
strávíme, je jedním z nejdůležitějších rozhodnutí našeho života...
Historik a archeolog Petr Charvát ve své knize sleduje vývoj státnosti na českém území od nejstarších raně středověkých dokladů až po vrcholné rozvinutí knížecí moci za vlády Břetislava I.
Zmizel opravdu templářský řád? A s ním i jeho slavný poklad? Naplnila se kletba, kterou vyslovil poslední velmistr řádu na hranici? Jsou templáři předchůdci zednářů?
Když došlo 3. října 1990 ke znovusjednocení Německa, zdálo se, že Němci chtějí posledních jednačtyřicet let rozdělení a vyhrocených vzájemných vztahů konečně hodit za hlavu.
Objemná monografie zabývající se fenoménem seznamu. Autor uvažuje o seznamech, soupisech a katalozích i potřebě člověka a společnosti je vytvářet. Stejně jako předchozí knihy Dějiny krásy a Dějiny ošklivosti se stala celosvětovým bestsellerem.
„Za celý svůj už relativně dlouhý život jsem se nesetkal s tak mohutnou vlnou zla, které se dnes valí z úst tak obrovského množství lidí, a to do této životní zkušenosti započítávám i komunistickou diktaturu,“ píše Martin M. Šimečka ve své knize.