Leninova teze o tom, že bolševická revoluce musí zvítězit na celém světě, má jeden jediný důvod – z domnělého „ráje“ nesmí být kam utéct. A když přeměna celosvětového řádu nevyšla, musela vzniknout Berlínská zeď i železná opona.
Násilí se opakuje, pouze v jiných kulisách a s jinými herci. Jakou hrálo roli ve starověkém Egyptě, Řecku či Římě a jak ovlivnilo rozvoj kriminalistiky?
Deník pařížského měšťana, který si jeho autor psal v letech 1405–1449, představuje jeden z nejdůležitějších pramenů k dějinám města Paříže v první polovině 15. století.
Moderní dějiny Japonska představují nebývale jasně vymezené období. Na jedné straně začínají ostrým revolučním startem v podobě restaurace Meidži roku 1868, na druhé straně neméně razantně mizí ze scény s koncem válečné apokalypsy roku 1945.
I zdánlivě fádní místa, která bez povšimnutí míjíme, byla kdysi svědky převratných událostí a lidských dramat. Jen málokdo je dokáže líčit stejně poutavě jako historik Dušan Uhlíř.
Hugo Grotius (1583–1645) sepsal spisek jako advokát nizozemských zájmů v mezinárodních diplomatických jednáních, jejichž cílem bylo argumentačně oslabit španělskou pozici a postavit se arogantnímu prosazování monopolu na plavbu i obchod ...
Kniha uznávaného badatele v archivních pramenech mapuje nejbouřlivější období vzniku a mechanismus neslavného fungování Státní bezpečnosti po roce 1948.
