Originální "učebnice", jakou jste ještě neviděli. Pamatujete na školní dějepis? Vždycky končil druhou světovou. Jenže právě to, co nás v dějáku nenaučili, ovlivnilo naše životy nejvíc.
Děj komiksu podle skutečných událostí, popsaných v knize Vladimíra Dzuro: Vyšetřovatel, popisuje válku v bývalé Jugoslávii a následné vyšetřování a stíhání válečných zločinců.
Co se v době, kdy seděly v lavicích ZDŠ Husákovy děti, vyučovalo, jaké gastronomické kreace nabízely školní jídelny, co dávali v Československé televizi, a která témata mezi žáky o přestávkách frčela?
Tato kniha není určena jen historikům, ale každému, koho zajímá minulost nejen jako pestrá mozaika událostí, ale jako složitý a rozporuplný proces. Ve dvaceti esejích své knihy hledá autor příčinné vztahy, které se evropskými dějinami proplétají.
Král Jiří z Poděbrad nevládl dlouho, dožil se jen 51 let – a to ještě o první třetině jeho života nevíme skoro nic. Přesto se po něm jmenují školy, ulice a náměstí.
Tesařova studie Mnichovský komplex, pocházející z roku 1989 a určená původně pouze pro okruh přátel, nastavuje zrcadlo především stereotypům a hluboce zakořeněným mýtům v české národní sebereflexi.
Kniha se zabývá obrazem každodenního života československých bombardovacích osádek (nejen) ve Velké Británii od založení 311. perutě až do konce války.
Esejisticky pojatou knihu Nizozemská kultura v 17. století Johan Huizinga publikoval v roce 1932.
Společně s Podzimem středověku patří k jeho mistrovským dílům. Pro období 17. století vidí ideál v podobách
měšťanské elitní kultury.
Bezruký Frantík, Ludmila Mojžíšová, František Venclovský, Olga Connolly-Fikotová. A mnozí další. Jména, z nichž některá jsou známá dodnes, některá zvlášť mladší generaci už moc neřeknou, ale ve své době je znal každý.