Osobnost sedmého československého prezidenta, armádního generála Ludvíka Svobody, je starším generacím dobře známá, generace mladší mají o něm povědomost kvůli kontroverzím doby nedávné.
Teorie mravních citů je podkladem, který Adamu Smithovi poskytl etické, filosofické a metodologické základy pro jeho magnum opus Bohatství národů – knihu, která z něj po právu učinila zakladatele ekonomie.
Co cítíme, když se začne mluvit o sociální třídě? Rozčílení, rozpaky, stud? Máloco prozradí naši třídu tak, jako typ emoce, kterou pocítíme, když se třída objeví jako téma hovoru.
V Česku oblíbený spisovatel dokáže odkrývat nešvary dnešního světa jako málokdo, trefně, tvrdě, ale s vtipem a nadhledem. Léta jezdí po planetě z místa na místo a sleduje proměny společnosti.
Komunikační technologie přeměnily veřejné prostory v globální digitální mělčiny, kde se místo názorových většin formují většiny divoce lajkující a hejtující. Společnost se polarizuje, šíří se apokalyptické nálady a strach ze spiknutí mocných.
Kniha je souborem článků, které autor publikoval v průběhu posledních asi deseti let a které se točí kolem tématu, jakou roli hrají normy a pravidla v tom, co dělá člověka člověkem.
Kniha známého britského zoologa a popularizátora vědy navazuje na bestsellery Racionální optimista a Evoluce všeho, v nichž líčí cestu lidstva od doby kamenné k současné prosperitě.
Eseje v tomto výboru se zabývají naléhavými současnými tématy: ochranou přírody, estetikou urbanismu, významem národního státu, otázkou smrti a eutanazie, poblouzněním z virtuální reality, stejně jako obranou Západu před islámem.