Ústředním tématem knihy Pavla Barši je vztah sociální reality k sociální paměti. Na příkladě paměti holocaustu mapuje proměny nazírání na genocidu Židů v Evropě, Izraeli i Americe.
Na rozdíl od dřívějších knížek o pravěku českých zemí se autor soustřeďuje na vztahy našeho pravěku k jiným částem Evropy a Středomoří, pokouší se je osvětlit v širším kontextu.
Kniha slleduje osudy svých hrdinů od rozpadu říše Alexandra Velikého a nástupu Ptolemaia I. k moci až po impozantní zoufalé úsilí Kleopatry o záchranu Egypta před dravým Římem.
Seriózní a erudovaná práce italské historičky a archivářky Tajných vatikánských archivů. Přichází s teorií, že templáři mezi svými střeženými poklady po jistou dobu vlastnili i Kristovo pohřební roucho, známé též jako Turínské plátno.
Kniha vypráví příběh dobytí hlavního města byzantské říše v roce 1453. Ovládnutí Konstantinopole osmanskými vojsky vešlo do dějin především jako událost, která zakonzervovala nesmiřitelnost dosavadního konfliktu mezi křesťanstvím a islámem.
Elitního příslušníka SS, Hitlerova osobního oblíbence a specialistu na nejtajnější operace nazval velitel spojeneckých armád generál Dwight D. Eisenhower "nejnebezpečnějším mužem Evropy".
Maďarská politoložka Anita Orbánová v této knize ukazuje, jak Kreml systematicky využívá monopolu státem kontrolovaných ropných a plynařských společností k neomerkantilistické na energiích založené zahraniční politice.
V předkládané knize, jež je nejvýznačnějším a monumentálním dílem mnichovského profesora Hanse Graßla, se autor snaží postihnout vzájemné působení různých německých a zčásti též francouzských myšlenkových proudů v počátcích romantiky.
Známý příběh pražské katovské rodiny Mydlářů je historickým románem a strašidelným vyprávěním zároveň. Sugestivní hlas herce Miroslava Táborského provází posluchače středověkou Prahou, jejími temnými zákoutími i popravišti.