Nejprodávanější knihy v roce 2026
česká poezie

Sbírka meditativně laděných básní reflektující pochybnosti, hledání, ale i nalézání vztahu člověka k Božství v jeho různých podobách i k celé řadě dalších spirituálních hodnot.

Výbor z lyriky významného básníka ortenovské generace, který v říjnu 1941, ve svých osmadvaceti letech, zahynul v Mauthausenu.

Poezii Miroslava Černého dlouhodobě formují inspirace z absolvovaných cest i práce na překladech starých ság, mýtů a pověstí.

Sbírku Slova, co chodí o hůlce tvoří básně vycházející z osobního prožitku a jsou doplněny lyrickými texty, reflektujícími téma stáří a mládí, života na venkově a vlastní tvorby. Zachycují také autorčin vnitřní vztah s Bohem.

Výbor představuje básnickou tvorbu Františka Pečinky (1869–1917). Autor, který zůstal ve stínu generačních druhů (i dnes je známý spíše jako malíř), po sobě zanechal skromné, vzácně sevřené a v dobrém slova smyslu nerozbíhavé dílo.

„Jako by kdosi vypnul velmi jemnou, / téměř neznatelnou tkaninu / mezi nás a psaná slova,“ píše Iva Jakimiv a po této jemné, takřka neznatelné tkanině – a někdy snad i mimo ni a za ni – nás vede.

70. svazek Edice současné české poezie přináší sbírku básní Pavla Novotného „Zevnitř“. Novotného poezie zde zřetelně navazuje na experimentální tendence, které se významně prosazovaly v padesátých a šedesátých letech 20. století.

Poetická prvotina básnířky Šárky Hampeisové představuje jeden z nejzajímavějších básnických debutů posledních let. V intenzitě svých veršů si Hampeisová v ničem nezadá se svými zahraničními vzory, jako jsou Marina Cvětajevová a Emily Dickinsonová.

Verše Jakuba Řeháka (1978) hovoří o světě, který známe. Jejich nejsilnější kvalitou je konkrétnost pohledu, nikdy neochabující zájem o smyslovou předmětnost věcí. Kontemplace věcí tu ale není signálem nezúčastněného diváctví, právě naopak.

Kniha přináší poprvé v historii ucelenou sbírku všech Haškových básní, které se dosud podařilo nalézt v různých dokumentech a publikacích.