Dvojjazyčná kniha z oboru dějin umění je první syntetickou studií o fenoménu české strukturální grafiky, která je objevem Vladimíra Boudníka, nejosobitějšího grafika druhé poloviny 20. století.
Příběh této knihy zní jako mnohohlasý chór. K literární rekonstrukci partu titulní postavy Friedl Dicker-Brandeisové využívá autorka vzpomínky žáků a přátel i výňatky z dochované korespondence.
Jiří Duchek patří už k nové generaci řemeslných tvůrců, kteří nepracují
jen pro užitek, ale pro věc samu. Posun hrnčířství k volné tvorbě je zřejmý,
žádané jsou nejen čajové misky a konvice, ale i nádoby čistě dekorativní
neurčitého účelu.
Tvorba malíře Josefa Žáčka má hluboce sociální a politický kontext. V současnosti kriticky reaguje na skryté i otevřené manipulace masmédií, otázku terorismu a na situaci vyvolanou uprchlickou krizí v Evropě.
Soubor zahrnuje lokality od západního cípu Krkonoš počínaje Harrachovem a Novým Světem, až po Žacléř a Trutnov na východě, českou i slezskou stranu Krkonoš, včetně Broumovského výběžku s Adršpachem a Teplickými skalami až po kladskou Hejšovinu.
Dvanáct vybraných děl ukazuje široký umělecký záběr renesančního mistra Leonarda da Vinciho. Krátké doprovodné texty díla zařazují do kontextu jeho umělecké dráhy.
Monografie přináší komplexní „biografii“ jednoho z nejzajímavějších a největších sochařsko-architektonických děl vztyčených v Čechách v souvislosti s morovou epidemií v letech 1713–1715.
