Nové vydání již legendárního a několikrát filmově zpracovaného souboru deseti povídek z prostředí pracovních táborů 50. let minulého století o skutečných osudech politických vězňů, kteří v nich byli internováni.
Český král Jan, první z Lucemburků na českém trůně a manžel Elišky Přemyslovny, je stále postavou přijímanou nejednoznačně - na jedné straně "král cizinec", na druhé "král diplomat".
Jedna z klíčových próz české literatury 90. let, která se dočkala i filmového zpracování, vychází s původními linoryty Michala Cihláře a v grafické úpravě Juraje Horvátha, kterou čtenáři znají z Topolova románu Kloktat dehet.
Po několika románech a autobiograficky laděných prózách přichází Martina Formanová se souborem kratších povídek, které spojuje společné téma – partnerské a intimní vztahy v nejrozmanitějších podobách.
Kdo a proč budoval megalitické stavby? Žil skutečně král Artuš? Jaké tajemství skrývá Rosslynská kaple? Žije ve skotských jezerech dávno vyhynulý tvor? A kým byl ve skutečnosti William Wallace?
Nesmrtelnost nejúplněji z celého dosavadního Kunderova Díla ztělesňuje román jako hravý nápad, který se rozvíjí před čtenářovýma očima, a přitom strhuje do hry autorův skvělý intelekt i silnou obraznost.
Sbírku inuitských pověstí doprovázejí ilustrace Árona z Hůrky (1822–1869), grónského umělce, který jako první vylíčil tyto drsné příběhy ze zorného úhlu původních obyvatel Arktidy.
Hrdinou příběhu je svérázný divadelní režisér a dramatik, kterého dostihla tvůrčí krize. Děsí ho myšlenka, že to nejlepší – úspěchy v divadle, cestování po světě či jediný smysluplný vztah – už má zřejmě za sebou.
Na (p)okraji informačního věku zavaleni daty a fakty, zvuky, obrázky a někdy dokonce i informacemi můžeme už jen utrousit sem tam nějakou poznámku. Možná povzdech. Pro ty, kdo se občas zamyslí nad tím, kam to všechno spěje, jsou určeny tyto glosy.