Nejprodávanější knihy nebo mapy v roce 2026
česká poezie

Básnířka říká, že napsala knihu „o samotě, v jednom prostředí, v jednom rozpoložení, v krátkém časovém úseku“, proto je knížka „jednoho ducha, vztahem k realitě homogenní, výstavbou básní osobitá“.

Výbor z lyriky významného básníka ortenovské generace, který v říjnu 1941, ve svých osmadvaceti letech, zahynul v Mauthausenu.

Poezii Miroslava Černého dlouhodobě formují inspirace z absolvovaných cest i práce na překladech starých ság, mýtů a pověstí.

Sbírku Slova, co chodí o hůlce tvoří básně vycházející z osobního prožitku a jsou doplněny lyrickými texty, reflektujícími téma stáří a mládí, života na venkově a vlastní tvorby. Zachycují také autorčin vnitřní vztah s Bohem.

Výbor představuje básnickou tvorbu Františka Pečinky (1869–1917). Autor, který zůstal ve stínu generačních druhů (i dnes je známý spíše jako malíř), po sobě zanechal skromné, vzácně sevřené a v dobrém slova smyslu nerozbíhavé dílo.

„Jako by kdosi vypnul velmi jemnou, / téměř neznatelnou tkaninu / mezi nás a psaná slova,“ píše Iva Jakimiv a po této jemné, takřka neznatelné tkanině – a někdy snad i mimo ni a za ni – nás vede.

70. svazek Edice současné české poezie přináší sbírku básní Pavla Novotného „Zevnitř“. Novotného poezie zde zřetelně navazuje na experimentální tendence, které se významně prosazovaly v padesátých a šedesátých letech 20. století.

Formálně průzračné verše, jimiž Tomáš Jacko ve své sbírce suverénně žongluje do všech stran, přibližují laskavě krutý svět, který se zdá být až děsivě přítomný.

Pro mnohé čtenáře Václava Daňka, autora dnes už úctyhodného díla povýtce expresivní a milostné lyriky, budou tahle jeho veskrze satirická Žihadýlka určitým překvapením.

Poetická prvotina básnířky Šárky Hampeisové představuje jeden z nejzajímavějších básnických debutů posledních let. V intenzitě svých veršů si Hampeisová v ničem nezadá se svými zahraničními vzory, jako jsou Marina Cvětajevová a Emily Dickinsonová.