Proč se chováme tak, jak se chováme? Takovou otázku se pokoušeli zodpovědět mnozí a už rozmanitost přístupů, jak ji lze uchopit, naznačuje, že se jedná o úlohu navýsost zapeklitou.
Doplněné a rozšířené vydání populární knihy o společenském hmyzu „PROČ vosy, včely, čmeláci, mravenci a termiti…aneb HMYZÍ STÁTY“ (Nakl. ÚOCHB Praha, 1997) z pera entomologa, vysokoškolského pedagoga a popularizátora vědy poutavou a přístupnou formou.
Veškerý komplexní pozemský život má společného předka: buňku, která během 4 miliard let vznikla pouze jednou, a to z jednoduchých bakteriálních předchůdců. Byla to mimořádná náhoda, anebo ostatní "experimenty" v evoluci komplexity selhaly?
Jak to, že náš skutečný svět lze velmi dobře popsat pomocí matematických struktur? Přední americký kosmolog švédského původu Max Tegmark, profesor na MIT, se ve své nejnovější knize zamýšlí nad samotnou podstatou reality.
Kniha popisuje možné scénáře počátků života na Zemi – zda život vznikal na zemském povrchu, v hlubinách oceánů, či v zemské kůře. Je zmíněna i možnost mimozemského původu živých forem nebo alespoň stavebních kamenů života.
Tato kniha přináší další nevšední, odvážné, znepokojivé, ale i vtipné vyprávění autora Stručné historie života na Zemi (2024), na niž svým způsobem navazuje.
Kniha nabízí stručný přehled teorie her, nového vědního oboru, který již dosáhl řady důležitých výsledků na poli evoluční biologie a ekonomie a začíná přinášet revoluční objevy v dalších oborech, jako jsou například psychologie a politické vědy.