Karel Havlíček Borovský se z Brixenu vrátil domů 13. května 1855 vlastně jen umřít. Bylo to velmi krátké období pouhých čtrnácti měsíců, kdy už zápasil se stále se zhoršující nemocí. Toto období bylo však také spojeno se vznikem mučednické legendy.
V nové knize edice Dny, které tvořily české dějiny autor živě a barvitě líčí událost, která je obecně známá především z Vávrova filmu Jan Hus, totiž zatčení a popravu tří mladíků, kteří se „provinili“ vyrušováním při kázání v kostele.
Soubor studií předního německého medievisty je věnován problematice pozdně středověké hereze, kacířství a husitské revoluce ve středověkých Čechách. Autor v nich rozkrývá proměnu pohledů středověkých teologů na herezi od konce 13. století.
Brilantní kulturně historická studie
pojednává o záhadných vraždách,
které v 60. letech 18. století děsily
francouzský venkov a jejichž oběťmi
byly především mladé ženy a děti,
a o následném zrodu legendy o krvelačné
zvířecí bestii.
Svobodné zednářství hrálo ve druhé polovině 18. století významnou roli v celé Evropě od Portugalska po Rusko. Členové zednářských lóží měli významný podíl na společenských reformách prováděných osvícenými panovníky.
Páni z Hradce nebo-li také „páni zlaté růže“ patří k nejstarším a nejvýznamnějším českým a moravským panským rodům. Jejich historie se začala psát již na konci 12. století.
Rakousko-uherské vyrovnání z roku 1867 je všeobecně známým historickým faktem. Mnohem méně už je známo, že o pouhé čtyři roky později se připravovalo rakousko-české vyrovnání.
Dílo „Itinerario“ je cestopisem z pera nizozemského cestovatele Jana Huyghena van Linschoten, který v 80. letech 16. století strávil několik let v portugalských službách v Indii ve službách arcibiskupa z Goy.
