Kniha je pokusem o skutečnou antropologickou teorii podivného světa, v němž považujeme nesmyslnou práci za samozřejmost. Český překlad navíc vychází právě v době, kdy umělá inteligence slibuje automatizovat velkou část práce na hovno.
V knize se autor věnuje etnickým čistkám a vyhnáním v Evropě ve 20. století. Stranou přitom ponechává problematiku holocaustu, která podle jeho názoru představuje zcela specifický a svébytný způsob rasově zdůvodňovaných čistek.
Prozaické texty Petra Borkovce navazují i nenavazují na jeho předchozí sbírky próz. Něco v minulosti, co předurčilo přítomný okamžik, co možná předurčilo i blízký konec, se nachází ne za závojem, ale za tlustým závěsem smyslového vnímání.
Opět zavítáme do spletité budoucnosti, jež se zrodila z chaosu po zániku lidské Hegemonie, budoucnosti ovládané katolickou církví a umělými inteligencemi Technojádra.
Oba tuší, že jejich osamělé a posmutnělé osudy jsou zpečetěny. Jenže lidské city a tužby se nenechávají porazit tak snadno a tak smířlivě jako lidská těla. Tenhle komiks není pro mladý.
Netradiční biografie propojuje vzpomínky pamětníků s dokumenty z pasťáků, soudů, léčeben. Součástí je rozhovor s básnířkou, který se uskutečnil rok před její smrtí. Vzniká tak detektivka života, kde o tom, kdo byla V. Čerepková, rozhodne sám čtenář.
Nikdy jsme nebyli úplně standardní žižkovská rodina. Vítejte v mámině bytě 4. kategorie, který byl všem otevřen dokořán. Útočiště u nás nacházeli různí básníci, šílenci, muzikanti, opilci, hledači smyslu života či samozvaní proroci.