Až do počátku třicetileté války se katolická a prohabsburská metropole západních Čech Plzeň honosila svou nedobytností – na jejích pevných hradbách ztroskotali opakovaně i husité.
Kniha přibližuje především diplomatické styky Svatého stolce a fašistické Itálie v letech 1922–1945, tedy v období, které počíná nástupem Benita Mussoliniho do čela italského státu a zvolením papeže Pia XI. a končí v závěru druhé světové války.
Publikace představuje zámek v dosud málo známých či opomíjených souvislostech. Již ne jen jako jeden z mnoha veřejnosti zpřístupněných hradů a zámků u nás, ale jako objekt, který měl významné postavení v dějinách republiky.
Jedinečný pokus o vykreslení kořenů moderní Evropy. Autor v ní syntetizujícím způsobem zkoumá formování „barbarské Evropy“ v období od 6. do 11. století.
Pátek 1. září 1939: sedmnáctiletý Richard Freiherr von Rosen poslouchá v rádiu Hitlerův projev v Reichstagu o útoku na Polsko. Není válkou nijak nadšený, ale jako mnoho jeho vrstevníků jej naplňuje pocit povinnosti a touha osvědčit se.
Reitinger zvolil metodu analytických sond do Vratislavovy domácí a zahraniční politiky, s důrazem na jeho panovnickou moc. V mnoha ohledech je jeho kniha velmi objevná, protože novou optikou nahlíží dobu druhé poloviny 11. století.
