Nejprodávanější tituly v roce 2026
neobyčejné osudy

Václav Havel znal spisovatelku Edu Kriseovou z disentu. Prožila s ním nejbouřlivější revoluční týdny a stala se nejprve jeho poradkyní a potom ředitelkou odboru Stížností a milostí na Pražském hradě.

Vzpomínková kniha "posledního slováckého gajdoše", jak byl Štěpán Příkazský (1902-1993), výrazná osobnost Podluží, často titulován, přináší jeho slovy vyprávěný příběh šohaje, kterého nešťastná láska vyštvala do Argentiny.

Memoáry Luďka Svobody Antikvariát a já nejsou jen vzpomínky na proslulý obchod knihami a grafikou v Dlážděné ulici č. p. 5, jsou i vyznáním úcty a přátelství k těm, kteří zde „trávili dny jako zaměstnanci a hodiny jako zákazníci“...

Brněnský lékař Jan Šmarda v knize Vzpomínky na Ivana Blatného poprvé popisuje dosud málo známé okolnosti ze života svého bratrance, významného českého básníka Ivana Blatného.Součástí knihy je navíc audioCD se záznamem hlasu Ivana Blatného z roku 1978.

Dvojjazyčná (česká, německá) kniha retrospektivních rozhovorů vedených v letech 2006-2011 Franziskou Lesák historičkou umění narozenou ve Vídni a žijící v Berlíně se spisovatelem a překladatelem Ivanem Binarem (*1942), ...

Jako určitý pandán ke slavným, a českému čtenáři dobře známým, pamětem španělského filmového režiséra Luise Bunuela Do posledního dechu, vyšly na počátku 90. let vzpomínky jeho ženy Jeanne, vzešlé z rozhovorů s mexickou novinářkou Marisol Martín del Campo.

Kniha vzpomínek představuje želivského opata, politického vězně a jednu z nejvýznamnějších postav českého duchovního života 20. století Bohumila Víta Tajovského.

Kniha vyprávění a vzpomínek plk. Valeriána zachycuje dvacet různých případů, členěných do tématických kapitol. Jako příslovečná červená nit jimi prochází kariérní a profesní vzestup kriminalisty, od typického začátečníka, až po šéfování "mordpartě".

Spielberg, Onassis, Disney, Rockefeller, Ilonda... Tajemství úspěchu deseti nejbohatších mužů světa spočívá v jejich způsobu myšlení.

Kniha, kterou napsal Masarykův spolupracovník, diplomat Vladimír Vaněk na přelomu čtyřicátých a padesátých let, spojuje osobní svědectví a zaujetí autorovo se snahou o vylíčení objektivního Masarykova životopisu.