Tato kniha přenáší sílu a moudrost
mnišské duchovní tradice do jednadvacátého století. Sestra Joan se
opírá o svatého Benedikta, který již
v šestém století usiloval o morální
integritu tváří v tvář pohanskému
Římu.
Moravští bratři jsou veřejnosti známější až v posledních letech, kdy se historici a autoři literatury faktu začali obsáhleji věnovat jednak dílčím událostem po Bílé hoře, tak i působením našich krajanů ve světě.
Smrtí člověka jeho život nekončí, jeho duch žije dál v duchovním světě. Rudolf Steiner v knize předkládá možnosti propojení těchto dvou světů, světa živých a zemřelých.
Kniha vypráví o ženství probouzejícím se z hypnotického spánku a ze sna o své slabosti, méněcennosti a podmaněnosti, který ženám vnutila tisíce let trvající nadvláda patriarchálního a život a přirozenost popírajícího principu.
Traktát o Boží vládě nad tvory navazuje na otázku 22, která se zabývá prozřetelností jako vlastností Boží. V tomto traktátu Tomáš rozebírá způsob, jakým Bůh svou prozřetelnost projevuje.
Heideggerovo pojednání O bytnosti základu bylo publikováno krátce po Bytí a času a vznikalo současně s přednáškou Co je metafyzika? Český překlad vychází v zrcadlovém německo-českém vydání.
Ve svém spisu O kněžství nás svatý Jan Chrysostomos vtahuje do rozhovoru dvou přátel, aby před námi vykreslil obraz kněze jakožto služebníka největších Božích darů, jehož služba zastiňuje všechny ostatní.
Autentické svědectví druhého magistra Řádu bratří kazatelů blahoslaveného Jordána Saského nás zavádí do první třetiny 13. století, kdy byly pokládány základní opěrné pilíře vznikajícího dominikánského řádu.
V tomto svazku přinášíme první otázku Teologické sumy (STh I, q. 1), v níž se Tomáš zaměřuje na samotnou teologii, tedy na disciplínu, která je pro Teologickou sumu stěžejní.
Pojednání o zákonech v Teologické sumě (STh I-II, q. 90–97) patří k základním pramenům západního etického myšlení. Nabízí odpovědi minimálně na dvě důležité otázky.
