Bitva na Bílé hoře zaměstnávala a zaměstnává generace historiků. Jedna z nejproslulejších a legendami nejvíc opředených událostí českých dějin je zkoumána ze všech stran a autoři přichází stále s novými poznatky a jejich interpretacemi.
Harrer byl členem šumperského muzejního spolku a rovněž inicioval vznik městského archivu. Studiem archivního materiálu i muzejních sbírek načerpal rozsáhlé znalosti z městské historie.
Autorka zkoumá, jak Heydrichova politika „cukru a biče“ ovlivňovala distribucí důchodů a přídavků, jakým způsobem zasáhla dostupnost sociální a zdravotní péče, resp. fungování sociálního pojištění obyvatelstva v okupovaném prostoru Čech a Moravy.
Víte, že Jan Hus měl problémy s nadváhou, Václav Budovec z Budova prožil sedm let v turecké říši a že o pověst Petra Voka jako bonvivána se přičinil až řadu let po jeho smrti třeboňský purkmistr?
Kniha Ten den – 17. listopad 1989 má současným čtenářům umožnit toto zásadní datum „zažít“ alespoň zprostředkovaně. Věříme, že tak dokážeme toto výročí zpřítomnit a přiblížit dnešku odkaz revolučních dnů.
Knihu tvoří soubor čtyř deníků, které našli přátelé po svých pradědech. Rozhodli jsme se ji vydat ke 100. výročí vzniku Československa. Jak nejlépe si připomenout toto výročí než skrze živé vzpomínky těch, kteří se zúčastnili bojů světové války.
Řadu desetiletí se v Československu ve druhé polovině 20. století (za tzv. studené války a za vlády komunistů) o našich legionářích psát nesmělo, natož publikovat nějaké fotografie. Psalo se pouze to, co vyhovovalo tehdejší politické moci...
Život za normalizace nebyl idylický. A idylické nebyly ani životní příběhy těch, kdo se normalizování bránili, a dokonce ani oněch aktivních normalizátorů.
V této knížce se seznámíte zábavnou formou s českými panovníky od Sáma až po císaře Karla I. Dozvíte se, jak žili a co pro nás udělali dobrého (a někdy i nedobrého). A navíc i něco zajímavého.
Otazníků a záhad, které po sobě zanechala první republika, je víc než dost. Dodnes se třeba spekuluje o úloze tajných spolků při jejím vzniku či původu prvního prezidenta, o jeho společenských, korupčních a špionážních aférách.
Mezi toponymy, jmény objektů na zemském povrchu, které bývají kartograficky fixovány v mapách, tvoří specifickou kategorii ta, jež se vytvářela na základě osobních jmen.
Syntetické zpracování pobělohorského období představí jednu z nejdramatičtějších epoch českých dějin. Na jejím počátku stály radikální proměny českých zemí po porážce stavovského povstání, které navíc doprovázelo násilí třicetileté války.
