Předkládané číslo Paměti a dějin připomíná méně známé téma: během politických procesů 50. let skončilo za mřížemi mnoho architektů, inženýrů, památkářů a techniků, většinou špičkových a zkušených specialistů.
V roce 1938 kulminovala stalinská hrůzovláda. Ve věznicích a v táborech Gulagu skončilo jeden a půl milionu lidí. Odhadem sedm set tisíc lidí zahynulo na popravištích. V soukolí Velkého teroru našly smrt i stovky Čechoslováků.
Rok, do kterého právě vstupujeme, končí číslicí osm, což je v našem prostředí nabito nemalým symbolickým významem. O tomto pojednává další číslo Paměť a dějiny..
Předkládané číslo časopisu „Soudobé dějiny“ v celkovém rozsahu 240 stran prezentuje v uceleném tematickém bloku šest statí soustředěných na středoevropské reflexe holokaustu.
Pestrou směs témat a studií naleznete v následujícím vydání revue Paměť a dějiny. Číslo otevírá příběh neprávem vězněné hokejové legendy Bóži Modrého, pokračujeme články o popravených zlodějíčcích a spekulantech a o Georgiosu Papanikosovi, ...
Aktuální dvojčíslo časopisu „Soudobé dějiny“ uvádí první část rozsáhlé studie Petra Mareše o významném vlivu tragických událostí Mnichova 1938 na postoje americké zahraniční politiky v následujících letech druhé světové války a války studené.
Dvojčíslo časopisu nazvané "Nekonečný příběh s náhlým koncem: Studená válka 1945-1989". Jeho těžištěm je blok šesti původních studií renomovaných zahraničních autorů, které vzešly na konferenci o dějinách studené války uspořádané před dvěma lety v Praze.
Dvojčíslo Soudobých dějin 1-2/2010 nazvané "Odboj, kolaborace, přizpůsobení", s ústředním tématem modalit chování české společnosti za okupace 1938-1945.
