Dvě řeči nejvýznamnějšího autora soudních řečí své generace patří mezi nejdůležitější, a zároveň nejkontroverznější prameny pro dramatickou dobu na konci 5. století př. n. l., kdy Athéňané obnovovali svou demokracii.
Říká se, že strach je špatný rádce, ale co když je to přesně naopak? Možná bychom mu měli bedlivě naslouchat, a pak udělat přesný opak toho, co nám radí. Strach není opakem odvahy, ale jejím hybatelem.
Úvahy o zlu a rozmanitosti jeho forem a projevů, kritika církve, která institucí ďábla vytváří v lidech pocity strachu a zajišťuje si tak jejich poslušnost.
