V období před 1.í světovou válkou i v letech poválečných vedlo několik předních středoevropských architektů – Loos, Strnad a Frank – teoretickou debatu o prostoru a toto téma reflektovali ve svých spisech a zejména v realizovaných dílech.
Miroslav Masák patří ke klíčovým osobnostem české architektury i života české společnosti druhé poloviny 20. století. K jeho nejdůležitějším pracím na poli architektury patří pavilon F na Libereckém výstavišti či obchodní dům Máj v Praze.
Bourání má v Praze bohatou historii a jen za posledních třicet let šly v hlavním městě k zemi desítky budov, některé nevyhovující, jiné ale mimořádně cenné.
Kniha Panny a labutě představuje výběr uměleckých děl umístěných ve významných architektonických dílech, v interiéru i v exteriéru, a na náměstích, ve veřejných parcích a prostranstvích.
Publikace představuje tento jedinečný a nesmírně rozsáhlý soubor všech slohových období zahrnující téměř 1400 kulturních památek (z toho 23 národních) představuje nejpodstatnějšími typy významných staveb.
Dějiny postmoderní architektury se už dávno uzavřely. Tento fakt podněcuje dnešní historiky architektury, a to dokonce i české, aby tyto dějiny zmapovali. Kniha Emmanuela Petita vyniká mezi takovými pokusy svým teoreticko-analytickým přístupem.
