První český překlad Plautovy komedie Curculio se pokouší zprostředkovat českým čtenářům hru tak, aby k nim antický autor promlouval jazykem srozumitelným a aktuálním, aby se pokud možno neztratilo nic z jeho specifického humoru.
Plešatá zpěvačka s podtitulem Antihra byla v době svého vzniku objevem. Jde o první Ionescovu
divadelní hru, která zároveň otevírá cestu dalším tvůrcům tzv. absurdního divadla.
Dramatizace slavného románu o snaze vybudovat si vlastní systém, pokusit se najít řád v chaosu skutečnosti, vytvořit si svůj jedinečný kosmos ve světě, ve kterém staré už neplatí a nové ještě nenastalo.
Ve své poslední komedii z roku 1673 si Moliere vyřizuje své účty s felčary své doby a s jejich mnohdy prapodivnými léčebnými metodami. Hra stále patří k těm nejzábavnějším a nejhranějším komediálním dílům francouzského klasicismu.
Nemá cenu zastírat, že je tahle hra napsaná pro divadlo, že už ji zkoušejí herci. Ti se dnes potácejí opilí uměním a složenkami mezi telenovelou a vysokou mysteriózní dramatikou jako mezi honorářem a dobrým pocitem. Tady to mají v jednom.
Hra je pandánem komedie Fantom Morgalu a součástí tzv. Brněnského triptychu. Dramatický text je poctou scénáristovi Jaroslavu Dietlovi za jeho posmrtnou zásluhu na revitalizaci reálného socialismu na půdorysu marketingového fašismu.