V roce 1938 kulminovala stalinská hrůzovláda. Ve věznicích a v táborech Gulagu skončilo jeden a půl milionu lidí. Odhadem sedm set tisíc lidí zahynulo na popravištích. V soukolí Velkého teroru našly smrt i stovky Čechoslováků.
Rok, do kterého právě vstupujeme, končí číslicí osm, což je v našem prostředí nabito nemalým symbolickým významem. O tomto pojednává další číslo Paměť a dějiny..
Castellologica bohemica je sborník věnovaný širokému spektru kastelologické problematiky. Všeobecně se zaměřuje zejména na problematiku opevněných středověkých a raně novověkých sídel, opevněných kostelů a městských fortifikací.
Předkládané číslo časopisu „Soudobé dějiny“ v celkovém rozsahu 240 stran prezentuje v uceleném tematickém bloku šest statí soustředěných na středoevropské reflexe holokaustu.
Aktuální svazek obsahuje studie a materiálové přísvěky českých, slovenských a polských badatelů přednesené na pravidelných zasedáních k problematice sepulkrálních památek v letech 2012–2014.
Pestrou směs témat a studií naleznete v následujícím vydání revue Paměť a dějiny. Číslo otevírá příběh neprávem vězněné hokejové legendy Bóži Modrého, pokračujeme články o popravených zlodějíčcích a spekulantech a o Georgiosu Papanikosovi, ...
Časopis pojednávající o všem, co je nazýváno alternativní. Našimi tématy jsou – rodina, zdraví, vaření, bydlení, zahrada, ochrana přírody, ekologie, soběstačnost, trvale udržitelný způsob života, charita...
Aktuální dvojčíslo časopisu „Soudobé dějiny“ uvádí první část rozsáhlé studie Petra Mareše o významném vlivu tragických událostí Mnichova 1938 na postoje americké zahraniční politiky v následujících letech druhé světové války a války studené.
V edici Jiřího Roháčka vychází další svazek řady Epigraphica et Sepulcralia s koncepcí periodického fóra epigrafických a sepulkrálních studií a s úkolem mapovat současný stav bádání obou v reálné praxi úzce souvisejících disciplín.
První číslo osmého ročníku revue Paměť a dějiny je věnováno rozhlasu. Zatímco Ondřej Koutek představuje československé vysílání z Londýna během druhé světové války, Jiří Křesťan se zabývá válečným vysíláním ze Sovětského svazu.
