Nejprodávanější tituly v roce 2026
historie a politika

Jiří Kejř vypráví přístupnou formou příběh života mistra Jana Husa, systematicky vysvětluje pohnutky jednání tohoto významného myslitele i podstatu jeho individualistického založení.

Jezuitský misionář Antonín Koniáš vystupuje v obecném povědomí české společnosti jako notoricky známý hubitel knih a pronásledovatel svobody vyznání a myšlení.

Jaký byl skutečný příběh, který skončil popravou dvou nešťastných studentů z Tišnova — Vlastimila Železného a Aloise Pokorného? A jak vlastně vypadala jejich odbojová skupina JAN a vůbec odboj v okolním kraji?

Studie, již Demurger věnoval osudům posledního templářského velmistra Jacquese de Molay, který skončil na hranici a proklel přitom francouzské krále, je vůbec první biografií této komplikované osobnosti.

Kniha německé historičky Martiny Winklerové je jednou z nejlepších prací o českých dějinách přelomu 19. a 20. století a o první republice jako takové.

Kdo je Pybrac? Zřejmě Guy du Faur, pán z Pibrac, francouzský básník a diplomat, který žil v letech 1529-84 a jehož šlechtický přídomek se někdy psal v podobě, jakou zvolil Louys.

Tändzin Gjamccho v knize líčí, jak v něm v útlém věku rozpoznali nového dalajlamu, jak vyrůstal pod přísným dozorem svých učitelů v paláci Potála, popisuje neklidné roky po "mírovém osvobození" čínskou armádou, dramatický útěk do exilu a život v Indii.

Elitního příslušníka SS, Hitlerova osobního oblíbence a specialistu na nejtajnější operace nazval velitel spojeneckých armád generál Dwight D. Eisenhower "nejnebezpečnějším mužem Evropy".

Kniha Jímavé portréty biblických žen se snaží jednotlivé ženské postavy Písma, od těch nejznámějších až po bezejmenné služky, otrokyně, či dokonce nevěstky, připomenout, popsat a rozebrat jejich zvěstný význam.

Literární průvodce po krajích helvetského kříže.

Obsáhlá, reprezentativní monografie první nositelky Nobelovy Ceny za mír (1905).

Šlechta v českých zemích na cestě ke dvorům prvních Habsburků. Kniha regionálního historika velice podrobně popisuje přítomnost a osudy některých členů české šlechty v raném novověku na dvorech Habsburků.

Třetí díl výboru promluv Ferdinanda Peroutky psaných pro československé vysílání RFE navazují svým charakterem na předešlé dva.