Další román autora úspěšné autobiografické knihy „Houština“ a předsedy Asociace spisovatelů zachycuje příběh muže středního věku, odehrávající se v devadestých letch, na konci druhého tisíciletí.
Karel Čapek svůj světově proslulý román Válka s mloky napsal v roce 1935. Díky své schopnosti citlivě reagovat na dění ve společnosti a ve světě, si zřetelně uvědomoval nebezpečí nastupujícího fašismu a jeho destruktivní ideologie.
Srdceryvný příběh egyptských dívek žijících v muslimské rodině, kde být ženou znamená mlčet, bez nároku na vlastní názor či přání dodržovat zaběhnuté zvyky a plnit vůli mužů.
Odkud se vynořují všichni ti choromyslní světlonoši, kteří medovým hlasem mluví o tom, jak snadné je mezi lidi rozsévat dobro? A odkud se berou ti, kteří jsou ochotni těmto světlonošům a jejich dobru obětovat naprosto vše?
Samuel Anderson je v krizi. Učí sice literaturu na univerzitě, ale dluží nakladateli román, za který už dostal zaplaceno, ale nenapsal z něj ani čárku, marní čas hraním počítačových her a nechal si uniknout životní lásku.
Ludmila se s radostí podvolí otcovu přání a provdá se za přemyslovského knížete Bořivoje. Když se jim narodí syn, jejich štěstí se zdá být úplné. Zdání však klame.
Čtenáři se v románu Viktorie Hanišové skýtá až bolestně obyčejný pohled do od samého počátku narušeného vztahu matky a dcery, pochroumaného maloměšťáckou ustaraností jedné a nemožností vymanit se z klece stereotypů druhé.
Román Sedm bláznů (1929) zobrazuje Argentinu na okraji propasti. Monstrózní svět hemžící se snílky, revolucionáři a potenciálními diktátory může být vnímán jako Arltovo zlověstné proroctví trýznivého vývoje země ve 20. století.