Nejprodávanější knihy v roce 2026
historie a fakta

Kniha pro všechny, kdo chtějí pochopit, jak umělá inteligence mění naši budoucnost – a také naši představu o tom, co znamená být člověkem.

Jakub Krčín z Jelčan proslul jako architekt rybniční sítě na Třeboňsku.

Komplexní historie manipulace od autorů titulu Proč věříme dezinformacím? V době, kdy se pravda stává relativním pojmem, je nezbytné pochopit, jak lidé od nepaměti ovlivňují myšlení druhých – od šíření pradávných mýtů až po algoritmy dnešních sociálních sítí.

Absolvovala studijní pobyty u FBI a Kanadské královské jízdní policie.

Urbanistické plány na nacistickou přeměnu hlavního města protektorátu a činnost plánovací komise, kterou nacisté personálně i fakticky ovládli a využili ve prospěch svých germanizačních záměrů.

Během svátku snoubenců se soudce Ti seznámí s legendou města Pu-jangu, podle níž se duch ženy pokouší topit odvážlivce v Modré řece.

Předkládaná monografie pojednává o pozoruhodném, a zároveň tragickém osudu rytíře Adama Zápského ze Záp († 1626).

Tato přelomová monografie z pera Vojtěcha Šustka, určená odborným i laickým zájemcům o dějiny druhé světové války, okupace Československa a protinacistické rezistence, popisuje jedno z nejdramatičtějších období našich moderních dějin ...

Olomoucký biskup Karel z Lichtensteinu-Castelcorna (1624–1695) se řadí mezi klíčové osobnosti barokní Moravy.

Berta Suttnerová (Bertha von Suttner, 1843–1914), se narodila v Praze (tehdejším Rakouském císařství) jako komtesa Bertha Sophia Felicita Kinsky. V roce 1905 obdržela Berta Suttnerová jako první žena Nobelovu cenu za mír.

Colloredové a Mansfeldové patří mezi nejstarší šlechtické rody Evropy...

Kniha uzavírá jako čtvrtý svazek soubor Dějin cisterckého řádu v Čechách 1142–1420, který v nakladatelství Karolinum vycházel od roku 1998. Závěrečný díl shrnuje poznatky o různých aspektech řádu, které prezentuje ne již podle jednotlivých klášterů.

Ari Joskowicz barvitě popisuje zážitky opomíjených Hitlerových obětí a mapuje vývoj poválečných vztahů mezi Romy a Židy v průběhu téměř jednoho století. V době nacismu měli Židé a Romové kromě souběžného pronásledování jen málo společného.

Na jaře 1940, zatímco válka na západě teprve začíná, otevřou Němci náborovou kancelář v Kodani, v Oslu, v La Haye a v Anvers.

Kniha ruského historika Pavla Poliana je první kompletní edicí všech devíti textů, které se dosud podařilo objevit v půdě a popelu bývalého koncentračního tábora Auschwitz.

Vedle základního vylíčení císařova života v souřadnicích událostí 14. století autor také podrobně analyzuje způsoby, jejichž prostřednictvím Karel IV. a jeho rádci dokázali formulovat obraz vládce, který je i po mnoha staletích respektovaný.

Kniha je vydaná na základě stejnojmenného a hojně sledovaného rozhlasového seriálu Českého rozhlasu České Budějovice o rodopise a hledání rodových kořenů, tvorbě rodokmenů, způsobech pátrání po předcích a o všem dalším, co dnes tolik zajímá nejen gen

Češi žijí ve vlastním mikrosvětě – s rodinou, přáteli, na chatách a v hospodách –, zatímco venku vládne normalizační šeď.

Kniha pojednává o čtyřech marxisticko-leninských historiografiích ve třech zemích reálného socialismu: v Polsku, Československu a Německé demokratické republice.