Berlín, rok 1952. V rozděleném Německu stále probíhá poválečné budování a lidé se vracejí k relativně normálnímu životu. Prohlubují se rozdíly mezi oběma částmi města, Módní dům Thalheim však vzkvétá.
Jiří Stivín (*1942) nás nechává nahlédnout do svého archivu negativů. Vydává se po stopách vlastního osudu od konce padesátých do devadesátých let minulého století a oživuje vzpomínky na lidi a události, k nimž má i po letech stále co říci.
Dezinformace a fake news se množí a je stále obtížnější poznat, co je pravda. Mediální prostředí se podřizuje zájmům politických stran, konkrétního byznysu nebo geopolitickým ambicím celých států.
Stěžejním tématem publikace je vidění a vnímání světa a limity, kterými je naše vnímání omezeno. Nakolik musíme vědět, co vidíme, abychom to skutečně viděli? Nakolik si musíme viděné domýšlet a nakolik si můžeme být jisti tím, co vidíme a co víme.
Po zradě na Isstvanu začíná Horus svou kampaň proti Císaři, válku v celé galaxii, která může směřovat pouze na Terru... Nová antologie povídek z cyklu Horovo kacířství.
Pršelo už třetí den a děda Marcel si vzpomněl, že nechal na chatě, kterou měli u Berounky, otevřené okénko do sklepa. Radši se tam zajede podívat, aby jim nenateklo do brambor a do marmelád.
Vypravěč příběhu žije předvídatelný život v korporátní i rodinné rutině – excelové tabulky, dvě obligátní kávy denně, jedna
manželka, jedno dítě, jedna hypotéka a večerní návrat domů.
Šeď každodennosti prozařuje hluboká láska k malému synkovi.
Švédsko roku 1852. Chudý Smaland, hlad, bída, revoluční myšlenky – a taky spousta domácí kořalky. Mladý sedlák Algot, syn zprvu úspěšného chovatele prasat, zvládá kydat hnůj stejně suverénně jako zpochybňovat autority.
