Kniha Jímavé portréty biblických žen se snaží jednotlivé ženské postavy Písma, od těch nejznámějších až po bezejmenné služky, otrokyně, či dokonce nevěstky, připomenout, popsat a rozebrat jejich zvěstný význam.
Kniha se zabývá literárním tématem nebeského shromáždění v Michajášově a Izajášově proroctví a v knihách Job a Daniel. Toto téma bylo do Starého zákona převzato z kulturní tradice starověkého Předního východu.
Křesťanství začíná v Jeruzalémě. Mezi vírou Izraele a Ježíšovým evangeliem je hluboké pojítko. Autor nám tyto souvislosti odhaluje v postavě Pavla z Tarsu.
František z Assisi napsal Hymnus na slunce v roce 1225. Je to jedna z nejkrásnějších modliteb - óda na Stvořitele. Bratr Benno využívá tuto bratrskou spiritualitu, cítí se svázán s lidmi, se zvířaty a rostlinami i se silami přírody.
Tato publikace se soustřeďuje na aspekt islámského umění, který je méně známý, přesto základní. Kniha není jen materiálem pro badatele, ale je určena všem, pro které se společné kulturní dědictví lidstva nestalo prázdným pojmem.
