Nejprodávanější knihy v roce 2026
historie a fakta

Jak člověk stvořil knihy a jak knihy utvářejí člověka.

Publikace se zaměřuje na problematiku začleňování židovských obyvatel do většinové společnosti v letech 1945–1948.

K 30. výročí sametové revoluce vyšla v roce 2019 kniha Převrat: pravdivý, nezkreslený pohled na události 17. listopadu 1989 od několika pamětníků. Během jednoho roku byl její náklad třikrát vyprodán a čtenáři si žádají pokračování.

První svazek publicistiky Jiřího Weila představuje práce od autorových počátků až po odjezd do Moskvy v létě 1933, kam byl Weil v pověření Komunistické strany Československa vyslán, aby tam pracoval jako překladatel a lektor.

Politicky motivovaná trestněprávní perzekuce na konci čtyřicátých let a v letech padesátých 20. století v Československu i dalších zemích sovětského bloku se po jeho zhroucení stala předmětem širokého zájmu historiků i publicistů.

Boris Bove představuje stoletou válku jako myšlenkovou konstrukci, která se snaží koncepčně uchopit opakované konflikty mezi královstvími Francie a Anglie probíhající od 90. let 13. století do 50. let 15. století.

V publikaci je hrad Karlštejn uchopen nejen jako historický artefakt, ale především coby „schrána paměti“, tedy symbol poskytující interpretační klíče k rekonstrukci historického vědomí i procesu formování historické imaginace.

Na podzim 2019 bylo z iniciativy Václavy Jandečkové zahájeno páté oficiální vyšetřování smrti Jana Masaryka. Ve své knize líčí několikaletou svízelnou cestu za tímto cílem a do jejího středu staví unikátní svědectví kriminalisty Vilibalda Hofmanna.

Před sto roky, když se krvavý zápas národů po čtyřech letech chýlí ke konci, nabývá na obrátkách smrtonosná epidemie – pověstná pandemie španělské chřipky.

Skutečné příběhy několika šumavských převaděčů. V knize sice vystupují též věhlasní a slavní převaděči jako Josef Hasil či Kilian Nowotny, hlavními postavami knihy jsou však jiné osoby – příslušníci převaděčské skupiny, která se utvořila krátce po ú