Kniha Luďka Březiny je zásadním příspěvkem k poznání vztahů a vazeb jednotlivých vedlejších zemí České koruny na konci středověku a v raném novověku – až k historickému mezníku, třicetileté válce.
Publikace edituje dva svým rozsahem i literárním charakterem různé memoárové rukopisy, vzájemně provázané vzpomínkami na osobnost dr. Jana Jíny (1890–1962), předního diplomata meziválečného Československa.
Nucené práce v pobočných koncentračních táborech byly součástí proměny župy ve výrobní prostor Říše a nekompromisním způsobem změnily celkovou atmosféru v regionu.
Pestrou směs témat a studií naleznete v následujícím vydání revue Paměť a dějiny. Číslo otevírá příběh neprávem vězněné hokejové legendy Bóži Modrého, pokračujeme články o popravených zlodějíčcích a spekulantech a o Georgiosu Papanikosovi, ...
Alkmánovo „Partheneion z Louvru“, vytvořené ve Spartě zřejmě na sklonku 7. století př. Kr., je jedním z nejtajemnějších básnických textů starověkého Řecka.
Autorka na příkladu úřední statistiky, komunální politiky, intelektuální veřejnosti a populární kultury zkoumá, jak Pražané vytvářeli, vyjednávali i překračovali vlastní skupinové představy i obrazy jiných.
Autor pohlíží do historie města tentokrát skrze pomníky a pamětní desky v ulicích upomínající na významné osobnosti i dějinné události, ale rovněž o náhrobky na všech zdejších hřbitovech.
Šimon Polský (arm. Simeon Lehaci), který pocházel z arménské diaspory v Polsku. V letech 1608–1618 podnikl několik cest po východní a jižní Evropě a po Osmanské říši s cílem navštívit slavná poutní místa.
Vyhlášení všeobecné školní povinnosti v českých zemích v roce 1774 v rámci habsburské monarchie bylo prvním krokem na cestě školy k všeobecně respektované instituci.
Reedice prvního úplného, kritického a komentovaného vydání knihy Julia Fučíka, díla historika Františka Janáčka, který ve svých komentářích zhodnotil své mnohaleté podrobné studium českého domácího odboje za druhé světové války.
