Plánování a myšlení zaměřené na člověka jsou způsoby, jak naslouchat druhým lidem, učit se, co je pro ně z jejich pohledu klíčové, hledat cesty k budování a posilování jejich sítě pozitivních vztahů a hodnotných společenských rolí.
Kniha je pokusem o skutečnou antropologickou teorii podivného světa, v němž považujeme nesmyslnou práci za samozřejmost. Český překlad navíc vychází právě v době, kdy umělá inteligence slibuje automatizovat velkou část práce na hovno.
Venkov západního Balkánu prodělal v posledních několika dekádách obrovskou kulturní změnu. Od lokálních rurálních komunit ke globalizovaným ekonomikám, které žijí ponejvíce z remitencí zasílaných statisíci těch, co odešli za prací do EU či USA.
Upír (1921) je poslední z volné trilogie románů s hlavním, částečně autobiografickým hrdinou Frankem Braunem, kultivovaným světoběžníkem a milovníkem žen.
František a Florián, dva chlapci z českého vnitrozemí, se shodou okolností dostávají krátce po vzniku Československé republiky do pohraniční oblasti Krušných hor.
Třetí, přepracované vydání knihy pojednává souvislosti přírody a kultury v širokém kontextu – je kulturní proces protikladný přírodnímu, či se jedná mnohem spíše o „pokračování přírody jinými prostředky“?
