Lukáš Horák (1987) je básník silně vizuální, přesto si jeho básně spojuji s čichem: je totiž stopařem zlověstných znamení či značek, lovcem klukovských dobrodružství a zapovězených chvil.
Základním živlem Maděrových nových básní je voda, pralátka a životodárné prostředí, svou působivostí tolik podobná času a dějům, kterými jsme zde na zemi unášeni. Filtr, nastavovaný neodolatelnému plynutí, může zachytit vzácný sediment – báseň.
Po dlouhé době opět básnický debut, v němž máme co do činění s autorem hotovým, s autorem, který neředí svou básnickou sbírku publikováním nedodělaných a netrpělivých „náčrtků“.
Česko-anglický výbor z básní autorky původem z Československa, která odešla v roce 1949 a pak postupně žila v Norsku, v Anglii, ve Skotsku, v Indii a v USA.
Vít Dan Kolinger a jeho poezie neuhýbá ani o milimetr od toho, co autor doopravdy žije. Jeho básně nestojí na žádných vyumělkovaných pózách, na vzletných formulacích vykalkulovaných pro efekt apod.
Střípky vitráže vzpomínek je sbírka básní, jako bychom narazili na oázu jazyka, kterým mluvíme, vnímáme, cítíme radost i žal. Texty vznikly v emigraci, přibližují okamžiky života autora, jeho manželky a také rodinu a přátele.
Máte chemii spojenou zejména se školními léty a povinným odříkáváním periodické tabulky prvků? Chemie, v dobách alchymie nazývaná lučba, je sice nádhernou vědou, ale dlouhodobě patří mezi předměty méně oblíbené a prý i těžké.
Váhání, rozvaha a vážnost jsou v pozorováních Anny Řezníčkové (1996) vždy nablízku. Básnířka se obvykle nespokojí s prvním, druhým ani s třetím pohledem.
Básnickou sbírkou Barchoviny vstupuje do světa české poezie Petr Šmíd (*1985), který už dříve vydal knihy krátkých próz Nautický úsvit nebo Dějiny světa.
