Kniha, kterou napsal Masarykův spolupracovník, diplomat Vladimír Vaněk na přelomu čtyřicátých a padesátých let, spojuje osobní svědectví a zaujetí autorovo se snahou o vylíčení objektivního Masarykova životopisu.
Kniha je pozitivním svědectvím o síle pedagogických a terapeutických prostředků, a pedagoga představuje jako přítele, který neváhá pro dítě překonávat různé těžkosti.