Ondřej Kozák (1978) prezentuje monografii černobílých fotografií z let 2005 až 2010. Ústředním tématem jsou lidé z různých evropských měst, ale také z Kuby. Autor fotografuje výhradně na černobílý film 35 mm.
Kniha je pokusem o zachycení přelomového období konce reformního procesu roku 1968 a počátku normalizace československé kinematografii. Kniha získala cenu Magnesia Litera 2012 za objev roku.
Jsou místa, která můžeme bez váhání označit jako prokletá. Může se jednat o prokletí v původním slova smyslu, ale také o hrad, hřbitov, mlýn či kopec, na nichž došlo k nějaké strašlivé události, jež toto místo nesmazatelně poznamenala.
Tändzin Gjamccho v knize líčí, jak v něm v útlém věku rozpoznali nového dalajlamu, jak vyrůstal pod přísným dozorem svých učitelů v paláci Potála, popisuje neklidné roky po "mírovém osvobození" čínskou armádou, dramatický útěk do exilu a život v Indii.
Kostru Brownovy knihy tvoří jednotlivé fáze kouzelnického triku, který jeho mladší já provádí v zaplněné restauraci, a tuto kostru Brown obalil neobyčejně čtivým vyprávěním na nejrůznější témata.
Další svazek edice Zmizelé Čechy pojednává o proměnách tohoto jihočeského sídla, které je nejčastěji historiky spojováno s obdobím husitských válek, ale také například s úspěchy mladé Československé republiky ve druhém desetiletí 20. století.
Titulem František Bílek a jeho pražský ateliér se prolínají unikátní, dosud nepublikované dobové fotografie, které ukazují život a tvorbu Františka Bílka v novém světle.
