Autorská kniha reaguje na to, jaké vizuální strategie jsou ve veřejném prostoru uplatňovány se záměrem postupného upevňování represivního systému kontroly a za účelem přeměny návštěvníka v zákazníka.
Monografie přináší diferencovanou řadu pohledů na vztah nových médií a jejich teoretické (filozofické) reflexe, včetně reflexe samotné teorie nových médií.
Druhé, rozšířené a přepracované vydání oblíbené studijní pomůcky. Její hlavní část tvoří texty písní a árií z pěveckých učebních pomůcek (Vaccai, Parisottiho arie antiche, Marchesiho vokalízy, Koželuhovy arietty).
Polské divadelní studio Reduta (zal. 1919) bylo jedním z reformních divadel, která se kromě inscenačních experimentů zabývala hledáním zcela nových modelů společenského uspořádání.
Z publikace tohoto francouzského kritika a divadelního historika, která v originále poprvé vyšla už před více než 150 lety (v roce 1852), citují snad všechny starší i současné práce autorů zabývajících se dějinami evropského loutkového divadla.
V letošním sborníku se objevují různorodá témata – divadelní kritika, divadlo handicapovaných, zápis tanečních děl 19. století, fan studies, aktuální otázky fotografie a práva či architektura v extrémních podmínkách.
Publikace ve svém podtitulu sice uvádí svou příslušnost k řadě učební texty pro studenty nonverbálního a komediálního divadla, ale je určena všem adeptům herectví.
Vybrané kapitoly z dějin baletu od jeho vzniku až po období romantismu. Ojedinělá práce, vycházející z u nás nedostupné zahraniční literatury, kterou přivítají všichni studenti, odborníci, ale i laická veřejnost.
Kniha reflektuje dílo arménského režiséra Artavazda Ašotoviče Pelešjana (*1938), tvůrce teorie tzv. distanční montáže, která představuje zásadní zlom v chápání zákonitostí střihové skladby filmu.