Sedmdesát hodin rozhovorů, na jejichž základě a na základě dalších svědectví napsala Gitta Serenyová tuto knihu, která se pokouší mapovat širší souvislosti lidského konání a odpovědnost každého člověka za své činy.
V mužské části osvětimského koncentračního lágru nechalo vedení SS na jaře 1943 oddělit dvoupodlažní budovu kasáren, blok 10, od ostatního táborového území. Prováděly se tam lékařské pokusy na zhruba 800 židovských ženách.
Na každý rok Stalinovy absolutní vlády v letech 1929-1953 připadá na sovětské půdě ne méně než milion uvězněných či zavražděných, další miliony podlehly řízenému hladomoru. Kde se vzala v jednom člověku taková zvrácenost?
Kniha významného britského historika Laurence Reese pojednává o nejkrutějším nacistickém zařízení, které bylo jádrem komplexního systému vyhlazování a místem plánované realizace „konečného řešení židovské otázky“.
Co vedlo vzdělané, ale nezkušené německé dívky k aktivní účasti na nepředstavitelných zvěrstvech nacismu na východních výspách Třetí říše? Americká historička přichází s originálním příspěvkem k historii druhé světové války.
V roce 1943 bylo 86 židovských žen a mužů, vybraných v Osvětimi, usmrceno plynem v koncentračním táboře Natzweiler-Struthof. Po pěti letech bádání v četných archivech autor zrekonstruoval průběh zločinu a identifikoval všech 86 zavražděných.
Zpracování atentátu na Heydricha z pera německého historika a spisovatele Hellmuta G. Haasise přináší některé nové skutečnosti v pohledu na tuto známou dramatickou dějinnou událost.
Jeden ze současných největších odborníků na židovské dějiny se ve svém průvodci obrací na odbornou i laickou veřejnost a vypráví srozumitelnou a názornou formou příběh etnika zahrnující historii pěti kontinentů za posledních více než 3 000 let.
Kniha líčí Heydrichův vzestup z prostředí privilegované
střední vrstvy až k vrcholné kariéře masového
vraha. Vrhá nové světlo na jeho charakter,
odkrývá nenápadné kroky, jimiž se mění osobnost
v monstrum, a mapuje souvislosti konkrétního
zla.
Eva Weissweilerová zachycuje i to, co Freud sám nazýval „rodinným románem“, například psychoanalytikovu fanatickou nenávist k pěti sestrám jako možný kořen jeho podivného názoru, že ženy na rozdíl od mužů nemají žádné „nad-já“.
Slunečnice zachycující autorův vlastní osud v době, kdy byl jakožto Žid v letech 1941 - 45 nacisty vězněn v pracovních a koncentračních táborech. Děj se odehrává převážně ve Lvově, kde před válkou vystudoval architekturu.
