Fascinující text francouzského filosofa Gillese Deleuze přehýbá Leibnizovy barokní koncepce do naší epochy poznamenané podobně jako baroko ztrátou racionalistických a pozitivistických jistot, a z mnohých perspektiv nahlíží na zásadní problémy světa.
Manifest za filosofii byl v době svého vzniku (1989) ojedinělým pokusem o nalezení takové formy myšlení, která by umožnila zajít o krok dál za horizont, do nějž filosofii uzavírají dominantní myšlenkové proudy 20. století.
Michail Bakunin, ruský filozof, revolucionář a anarchista, představil ve svém nejznámějším
textu nazvaném Bůh a stát výklad společenského vývoje, podle nějž člověk překonává
stadium zvířete a božského otroctví díky své schopnosti vzpoury.
Knížka Libora Hofmana je půvabná, plná obrázků, úvah a slovních hříček. První polovina je prozaická, v druhé najdeme především soubor básní a grafické poezie.
Kniha je věnována historii staroseverského práva od mlhavých pohanských počátků v době vikinské po období 13.–14. století, kdy se Skandinávie přijetím královských zemských zákoníků zařadila do proudu středověké křesťanské právní kultury.
Druhý díl studie souborně nazvané Věštění v antickém Řecku nese titul Tělo a sny a ve své první části přináší výklad věštebných technik soustředěných především na tělo, jež byly z velké části využívány nejen v antice, ale i později ve středověku.
Ambiciózní projekt místních učitelů pojednává o fenoménu "český Banát" v dosud nebývalé časové i tematické šíři a z hlediska rozličných aspektů. Českého čtenáře zaujme také u nás neobvyklé zpracování problematiky osídlení-kolonizace.
V češtině první kompletní překlad Prudentiových hymnů, jejichž autor ještě ve své osobě i tvorbě spojuje rysy doznívající pohanské antiky a vzmáhajícího se křesťanství. Překlad vychází jako latinsko-česká bilingva, doplněná úvodní studií Martina C. Putny.
Různorodost tradic, na nichž spočívá evropská kultura, reflektuje evropské myšlení přinejmenším od dob modernismu. Kniha přináší mimo jiné i obecnější úvahy o smyslu a metodě humanitních věd na počátku 21. století.
Dlouhodobý spor o dějiny, minulost, instituci paměti národa nebo ústav
zkoumající povahu totalitních režimů zakrývá skutečnost, že jeho jádrem je
filosofické pojetí času. Tato esej vznikla paralelně s občanskými aktivitami
autora v roce 2010.
Kolektivní studie Řád a chaos v archaických kulturách přináší sedm statí předních českých badatelů, kteří analyzují pojmy řádu a chaosu ve vybraných archaických kulturách.
Kolektivní studie Zákon a právo v archaických kulturách obsahuje odborné statě českých historiků náboženství, které analyzují vznik, povahu a proměny zákonů a zákoníků v osmi vybraných archaických kulturách.
Tisíc plošin je vrcholným dílem autorského týmu Gillesa Deleuze a Félixe Guattariho a zároveň jedním z nejvýznamnějších teoretických textů, které ve dvacátém století vznikly.
Dílo Hieronyma a jeho pokračovatelů poskytovalo téměř po tisíc let základní soubor informací o starokřesťanských autorech. V renesanci se z něj vyvinula speciální disciplína – patristika.
Zasvěcený rozbor Foucaultova díla, odhalující vývoj jeho metod zkoumání člověka a společnosti, doplněný o rozhovor s Foucaultem, který objasňuje, jak konstruoval svůj projekt dějin sexuality.
Sedmice mudrců, kteří působili v Řecku archaické doby a mezi něž byli mimo jiné řazeni i slavný filosof Thalés z Mílétu a athénský mudrc a zákonodárce Solón.