Román Nokturno pro Přímoří (Nokturno za Primorsko, 2004) je čtením s vrstevnatým poselstvím. Lze jej vnímat jako historický román o jedné epoše, lze jej číst jako tragický záznam jednoho lidského osudu.
Básnická sbírka Stalaktit s odkazem na význam tohoto slova zvažuje mj. především samu poezii, sám princip básnění. „Hledat neuchopitelné verše je totéž jako sledovat / záři dávno vyhaslé hvězdy,“ píše autor.
Natálie Paterová i ve své druhé sbírce nazvané Co když zvažuje rovinu bolesti, nemoci i smrti, kterou rozšiřuje také o téma postavení ženy ve společnosti a v manželském soužití. Sbírka obsahuje celkem 40 básní, které jsou seřazeny do tří oddílů.
Protimluv 3/2019 otevírají texty ruského básníka Igora Pomeranceva, který žije již po mnoho let v Praze. Tématem jeho básní jsou věznění a politický útlak v kontrastu s duchovním rozměrem člověka, ...
Vydání Protimluvu 2/2019 předznačuje potemnělý obraz ostravského malíře Martina Cihláře na obálce. Číslo je věnováno památce výrazné undergroundové postavy – básníku, organizátorovi literárních akcí a vydavateli Jaroslavu Eriku Fričovi.
Útlý vzdušný svazeček Gábora Gyukicse, jehož texty přeložil do češtiny Robert Svoboda, je skutečnou minimalistickou perlou: kolem půl stovky stran, kolem půl stovky básní, z nichž většina má sotva pár řádek. Půl stovky jistě ne.
Protimluv 1/2019 podtrhují eseje dvou zásadních autorů čísla: americká bítnická legenda Garry Snyder přibližuje v mladické a radikální eseji buddhistický anarchismus, ...
Básnická sbírka Příběhy přináší vedle retrospektivních, osobně laděných básní i texty-osobní dramata zpodobená třeba do vulkanických zemských pochodů (Zrození sopky).
Hallady jsou ostravské balady často psané či vnímané z vrchů místních nejvyšších kopců – hald – a jejich autor se v nich představuje jako halladář. Jazyk, kterým je text psán, jeho úhel pohledu tomu jednoznačně odpovídá.
Protimluv 4/2018 otevírá zimní žánrový obrázek – s Ostravou spjatý autor Jiří Váňa Stigen, který nyní žije v Norsku, poskytl redakci ukázku ze své prózy Ozim.
Jestli má některý současný český autor blízko k tomu, jakým způsobem psal a uvažoval Jan
Balabán, tak je to s možnými výhradami prozaik Petr Pazdera Payne.
Půvab a hodnota románu Ztraceni v sebeklamu spočívají především v jeho autenticitě. Max Gronach věrohodně přenáší své čtenáře do Ostravy šedesátých let.
Revue uveřejňuje dosud nepublikované verše z pozůstalosti Miloslava Krejzy, politického vězně z 50. let. Jde o texty psané v samotě zamřížované cely a pak také v samotě, v níž se ocitl bývalý politický trestanec, ...
Málokterý ze současných polských básníků se těší u čtenářů i odborné kritiky tak svornému a příznivému přijetí jako Eugeniusz Tkaczyszyn-Dycki. Básně jsou v drtivé většině případů členěné do čtyřveršových strof.