Kolektivní monografie Víra, kultura a společnost je jedním z výstupů mezinárodního badatelského projektu zaměřeného na výzkum náboženských kultur v Evropě 19. a 20. století.
První ucelenou studii o české architektuře šedesátých let 20. století přináší faktograficky nabitá publikace. Zachycuje všechny důležité stavby a projekty z tohoto významného období a nabízí jejich interpretaci.
Paměti německého fyzika Wernera Holzmüllera (1912), profesora univerzity v Lipsku. V krátkých kapitolách autor vzpomíná na život Němce ve stínu obou velkých totalitních režimů 20. století.
Bohuslav Ondráček (1932–1998) byl významným skladatelem české populární hudby před rokem 1989. Vynikal nejen jako tvůrce, ale také jako aranžér, organizátor („manažer se tehdy nesmělo říkat“) a první český hudební producent i nadaný „talent scout“.
Věra Pohlová je jednou z mnoha žen, které zasvětily svůj život poválečné sociální práci, ale jako jedna z mála nám o svém životě, rodině i cestě praxí a příprav na ni mohla ještě dnes vyprávět.
Výpravná publikace dlouholetého novináře a zpravodaje České televize v Londýně Bohumila Vostala Portrétoval anglickou královnu představuje fascinující příběh sochaře královské rodiny Franty Bělského, plný odvahy, utrpení a inspirace..
Jako Maffie se dodnes obecně označuje ústřední organizace českého domácího protirakouského odboje z let 1914–1918. Je tak vnímána jako jeden z klíčových symbolů boje za vznik samostatného československého státu.
Týden co týden slýcháváme ve zprávách o sebevražedných atentátnících. Jinak je však sebevražda tématem, o němž není snadné mluvit, a tak se o něm spíše mlčí. Literární texty, jež jsou předmětem monografie, toto mlčení prolamují.
Obavy z nemocí, které jsou považovány za nevyléčitelné či těžko léčitelné, jsou ve společnosti přítomny od nepaměti. Onemocnění přináší do života každého jedince nejistotu, nabourává jeho dosavadní život a sociální role, které do té doby zastával.
Stát se lékařem či lékařkou nebylo po první světové válce jednoduché. Generace mladých si však nenechala vzít své ideály a přetavila je ve zcela specifický étos, jehož pevnost později prověřily dva totalitní režimy.
Kniha se zaobírá historiografickým směrem duchových dějin, jak se rozvíjely zejména v německém prostředí pod názvem Geistesgeschichte a v české historiografii pak jako duchové dějiny koncipované Zdeňkem Kalistou.