Navzdory civilizačním trendům a globalizaci si uchovali tradiční způsob života. Máme je litovat, nebo jim závidět? Tato kniha představuje poslední výspy pravěku na naší planetě.
Monografie se v interdisciplinární perspektivě zabývá známými i méně viditelnými ohnisky napětí především v Rohu Afriky, regionu Velkých jezer a západní Africe.
Stěžejní část publikace je věnována ozdobám z přírodních materiálů, např. ze šustí, slámy, trávy, semen, plodů a listů, ale i ozdobám paličkovaným, háčkovaným, síťovaným, drátovaným, korálkovým, které si můžeme také vyrobit.
Poslední díl Cest za horizont nás dovede k jaru. Před poutníky se otevírá každoročním zázrakem ožívající krajina a první jarní cesty z ní symbolicky vynášejí zimu, i když i ona jim dala mnoho krásných zážitků.
Jaký kroj nosila vaše praprababička? Kniha představuje české lidové kroje z etnografické sbírky Národního muzea. Více než 20 regionů je zde zastoupeno krojovými celky či alespoň nějakou krojovou součástí. Nechybějí ani dětské kroje.
Japonsko bývá považováno za uzavřenou zemi. Ale než se v roce 1635 Japonsko cizincům na více než dvě stě let oficiálně uzavřelo, vznikla celá řada unikátních a donedávna zcela neznámých svědectví západních cestovatelů.
Na přelomu 40. a 50. let minulého století přišlo z Řecka do Československa přibližně dvanáct tisíc běženců stižených občanskou válkou. Mysleli si tehdy, že se jedná pouze o přechodný pobyt. Záhy se ale dočasné útočiště proměnilo v druhý domov.
Kniha je založena na osmiletém terénním výzkumu bulharských Karakačanů, což jsou bývalí kočovní pastevci Balkánu. Tato skupina byla vždy silně uzavřenou a romantizovanou sociální formací.