Ženské, kočky, psaní, hudba. A pití. Tohle všechno se vybaví každému čtenáři Charlese Bukowského; každému asi v jiném pořadí. Po tematických antologiích O kočkách a O psaní vychází nyní další soubor básní a prozaických úryvků, známých i méně známých.
Výbor z Bukowského korespondence ukazuje oblíbeného autora z jiné stránky: dopisy přátelům, redaktorům i kolegům, chronologicky řazené, se dotýkají především tématu psaní.
Drsňák Hank Chinaski líčí své dospívání v Los Angeles, poznamenané despotickým otcem, šikanou ve škole, bídou za hospodářské krize a narůstajícím pocitem odcizení, jemuž čelil vzdorem, násilím a únikem do světa literatury.
Poslední dokončené dílo Charlese
Bukowského, vydané krátce po jeho smrti
roku 1994, se už svým názvem hlásí
k žánru literárního braku. Využívá četné
stereotypy šestákových románů a dovádí
je ad absurdum.
Henry Chinaski, autorovo alter
ego, prožívá období druhé světové války. Když jej
nevezmou do armády, vydává se napříč Amerikou,
od jednoho města ke druhému, střídá špatně
placená zaměstnání, dělá si nové, bizarní známosti
a především: pije!!!!
I tento Bukowského román vypráví autorovo alter ego Henry
Chinaski, tentokrát se však s ním a jeho ženou Sarah dostáváme
do poněkud nezvyklého prostředí: do hollywoodských filmových
studií.
Románová prvotina Charlese Bukowského Na poště (1971) byla napsána bezprostředně po autorově odchodu z poštovního úřadu, kde pracoval v průběhu padesátých a šedesátých let, a znamenala pro něj průlom do ryze spisovatelské kariéry.
Henry Chinaski, Bukowského alter ego, se v románu Ženský objevuje v roli stárnoucího uznávaného spisovatele, a jak už napovídá sám název, prochází celou řadou vztahů s příslušnicemi opačného pohlaví (adjektivum "něžný" v tomto případě není na místě).
Nové vydání zřejmě nejúspěšnější knihy Bukowského znalému čtenáři připomene autorův styl; čtenář, který se setkává s dílem Bukowského poprvé, pohlédne prostřednictvím sedmadvaceti povídek na Spojené státy americké.
Další zápisky starého prasáka jsou jedním ze tří posmrtných výborů z několika stovek novinových sloupků, jimiž Charles Bukowski přispíval v letech 1967-1984 do čtyř "undergroundových" tiskovin.
Příliš blízko jatek je jednou z třinácti básnických sbírek vydaných posmrtně z Bukowského pozůstalosti a se štamprlí nadsázky lze říci, že starý prasák i po smrti umělecky zraje.
Sbírka povídek Těžký časy se v typickém autorově duchu zaměřuje na sex, alkohol, všemožné druhy psychických poruch a prapodivných vztahů. Vyvážený mix humoru, obscénnosti, hnusu a semletosti životem.
Tři povídky – „Odbarvená píča“, „Bílý plnovous“ a „Vražda Ramóna Vásqueze“ – od kultovního amerického autora, bohéma profesí a především krále nezávislé tvorby.
Chlastem a melancholií prosáklý soubor šestatřiceti povídek, uměleckých manifestů, fejetonů a úvah, jež Bukowskému za půlsetletou kariéru vyšly nanejvýš v undergroundových, literárních a pornografických časopisech.
Sbírka třiceti povídek z dob, kdy byl Charles Bukowski dle vlastních slov „nezaměstnatelný“ a „živil se páskami do psacích strojů“. Kniha u nás vychází poprvé a mnohé jistě potěší, že jde o autorovo bezkonkurenčně nejchlípnější dílo.
Čtyřiatřicet povídek z neobyčejně plodného období v životě Charlese Bukowského, konce šedesátých a začátku sedmdesátých let. Nonkonformním, drsně originálním stylem v nich reflektuje své existenciální zoufalství, pijáckou samotu a morbidní humor.
Žánrově pestrý soubor textů psaných Bukowskim pro losangeleské periodikum Open City v 2. pol. 60. let. V knize najdeme svérázné úvahy, stylizované vzpomínky a syrové příběhy o karbanu, baseballu, bitkách a alkoholu, o bizarním sexu, psaní, toulání, atd.
