světové dějiny

Druhá světová válka je zásadní mezník našich i světových dějin. Právem je trvale předmětem vzpomínek, úvah a reflexí jak tehdejších dějů a událostí, tak jejich pozdějších i současných interpretací a aktuálních souvislostí.

Každé kulaté výročí nejvýznamnější události našich moderních dějin, 17. listopadu 1989, inspiruje mnohé k zamyšlení a k nahlédnutí této události zase o něco pozměněným pohledem.

Kniha je pohledem do budoucnosti. Můžeme jako národ naplnit náš potenciál nebo chcete-li poslání, pokud porozumíme tomu, jaké jsou naše silné stránky, co nás motivuje nebo co nás naopak brzdí. Česká republika má velmi dobré ekonomické ukazatele.

Čtvrtstoletí od rozdělení ČSFR a vzniku samostatné České republiky a Slovenské republiky je výročím, které by rozhodně nemělo zapadnout a volá po hlubší reflexi. Publikace přináší unikátní osobní svědectví hlavních protagonistů dělení státu.

Kritické projevy 14 (Dodatky z let 1898–1937) zahrnují veškeré nebeletristické texty, které chybějí v předchozích třinácti svazcích Souboru díla F. X. Šaldy z let 1949–1963 a jsou rozptýleny v dobových periodikách.

Institut Václava Klause na Marii Terezii vzpomíná novým sborníkem.

Sto let od smrti rakouského císaře Františka Josefa I. je výročím, které stojí za hlubší reflexi. Františkova smrt předznamenává pozdější pád habsburské rakousko-uherské monarchie, kterou silně otřásala řada národnostních konfliktů.

Osmdesát let od inaugurace Edvarda Beneše prezidentem první Československé republiky, které uplynuly v prosinci 2015, je výročím, které si zasluhuje i dnešní reflexi.

Kniha s téměř detektivní zápletkou odhaluje peripetie, kterými Paul Polansky procházel, když se snažil dozvědět pravdu o koncentračním táboře v Letech.

Základem knihy je osm přednášek z dějin našeho lidu, které autor přednesl ve Státní vědecké knihovně v Hradci králové.

Historizující práce mladého regionálního historika, která se na příběhu několika vybraných rodin snaží rozkrýt pozitivní i negativní kontexty poválečných dějin východočeské příhraniční obce Velká Ves někdejšího okresu Broumov.

Autor knihy, nynější senátor Libor Michálek, popisuje ve čtivém příběhu řadu praktik souvisejících s financováním politických stran a korupčními praktikami v politice, na které si jistě každý vzpomene v souvislosti s nedávnými kauzami.

Kniha sleduje nejen vývoj hudebního divadla, které mělo v Praze díky osobnostem, jako byli např. Angelo Neumann, Gustav Mahler nebo Alexander Zemlinsky, mimořádnou uměleckou úroveň a v poslední době mu byla v menších studiích již věnována jistá pozornost,

Česká verze ročenky Terezínské studie a dokumenty.

Kniha pojednává o osudech Národní obce fašistické (NOF) v období mezi světovými válkami, a to především v oblasti Moravy a Slezska. Tato podivuhodná politická strana byla součástí koloritu prvorepublikového života.

Historie dopravy je vzrušující a romantická, plná vítězství i omylů. Vždy byla, je a zůstane zrcadlem své doby.

Revue pro středoevropskou kulturu a politiku.

Revue pro středoevropskou kulturu a politiku.

Revue pro středoevropskou kulturu a politiku.

Revue pro středoevropskou kulturu a politiku.