historické podobory

Kniha zaznamenává něco kolem 400 historických budov ze středu Starého Města srovnaných do 18 kapitol podle své polohy ve vybraných ulicích a náměstích. Každá z kapitol je uvedena detailem historického plánu i plánkem se současným stavem.

Kniha s opravdu bohatým obrazovým materiálem přibližuje rozsáhlý archeologický výzkum táborské nádrže Jordán. V letech 2012–2014 provedlo město Tábor její stavební a provozní úpravu.

Jak skloubit věrnost panovníkovi s věrností své víře? Byli nižší šlechtici závislí na věroučném postoji mocných magnátů? Jak probíhaly šlechtické konverze? Pohřbívali utrakvisté i v katolických klášterech? Na tyto otázky se snaží odpovědět kniha.

Kdo navštíví kraj mezi vrcholy Ralska a Bezdězů, marně bude pátrat po vesnicích, které tu stávaly. Není divu. Od poloviny 20. století se celá oblast stala součástí vojenského újezdu a její osídlení takřka úplně zmizelo.

Milí čtenáři, knížka, jak už její podtitul napovídá, navazuje na knihu Velký erbovník a na úspěšný 1. dodatek 700 erbů téměř zapomenutých šlechtických rodů.

Kdy se v tuzemsku meč poprvé objevuje? S jakým sociálním prostředím je meč spojen? Jaká je symbolická role meče v různých dějinných epochách? Lišilo se postavení meče ve střední Evropě od mečů v Japonsku?

Knížka, jak už její podtitul napovídá, navazuje na knihu Velký erbovník. Od doby, kdy bylo toto dvousvazkové rozsáhlé dílo vydáno (2005, 2006), se objevila značná řada dostupných heraldických pramenů, které obsahují tisíce dalších šlechtických rodů.

Pátý svazek edice popisuje dění během takzvaného dlouhého 19. století, které je doslova nabito klíčovými událostmi a vynálezy, jež navždy změnily život lidstva.

MUDr. Zdeněk Petráň, jehož 70. narozeninám je věnována tato kniha, patří mezi nejvýznamnější osobnosti současné numismatiky. V řadě článků v knize obsažených je zdůrazněna inspirující role, kterou v numismatickém prostředí plní Petráň již řadu let.

24. díl „Erbovní mapy“ uzavírá rozsáhlý grafický projekt, který mapuje hrady, zámky a tvrze na území naší republiky a pomocí erbů představuje jejich majitele a stavebníky.

Hajdy na hrad je podrobný průvodce po Pražském hradu a Karlově mostě s víc jak 150 barevnými fotografiemi a diagramy včetně 42 celostránkových snímků.

Erbovní mapa, jejíž díly pokračují Moravou a Slezskem, je pokusem zachytit z trochu jiného pohledu nesmírné bohatství hradů, zámků a tvrzí, které v naší zemi stály, rozpadávají se, a z nichž ty šťastnější dosud stojí.

V 22. dílu Erbovní mapy nás cesta po hradech, zámcích a tvrzích zavede na rozhraní Moravy a Slezska.

Ve 20. dílu Erbovní mapy navštívíme hrady, zámky a tvrze, které stojí či stály v rovinaté krajině Hané, protékané řekou Moravou.

Čtyři významné panské moravské rody ovládaly ve středověku ze svých sídel podstatnou část oblasti vytyčené v 21. dílu Erbovní mapy, která nás tentokrát zavádí na moravskou stranu Českomoravské vrchoviny.

Erbovní mapa, jejíž díly postupně vycházejí od roku 2014, je pokusem ve zkratce graficky zachytit nesmírné bohatství hradů, zámků a tvrzí, které v Čechách stály, rozpadávají se, a z nichž ty šťastnější dosud stojí.

Cílem této knihy je upozornit na téma z naší historie, jež je v posledních desetiletích naší historiografií spíše opomíjené, a tudíž v širším povědomí nepříliš známé.

Cílem autorského kolektivu bylo zjišťovat, jak je obraz konvertity a konverze utvářen v různých typech textových a vizuálních pramenů, u různých vyznání, v různých sociálních skupinách a profesích...

18. díl Erbovní mapy nás zavede do prosluněného kraje jižní Moravy, kde na nás čeká další várka hradů, zámků a tvrzí.

V publikaci je hrad Karlštejn uchopen nejen jako historický artefakt, ale především coby „schrána paměti“, tedy symbol poskytující interpretační klíče k rekonstrukci historického vědomí i procesu formování historické imaginace.