Komplexní lexikografická publikace soustřeďuje základní
informace o klíčových dramatických dílech (textech i jejich inscenacích), která podstatným způsobem zasáhla
do literárního a divadelního vývoje.
Sedmý svazek ediční řady L’opera italiana nei territori boemi durante il Settecento zahrnuje příspěvky konference L’opera italiana come un evento festivo, jež se konala v září 2021 v Českém Krumlově v rámci Festivalu barokních umění.
Kniha se zabývá méně známou částí středověkého dramatického textu – scénickou poznámkou převážně latinských náboženských her, které byly uváděny v chrámovém prostředí po celý středověk již od 10. století.
Antologie České protektorátní drama představuje veřejnosti dvanáct divadelních a šest rozhlasových her, které vznikly a/nebo byly uvedeny v období protektorátu a z nichž zhruba polovina není čtenářsky dostupná, či dokonce nikdy nebyla publikována.
Nadčasový odkaz Jana Žižky ožívá ve filmu Petra Jákla a vy jej můžete znovu prožít na stránkách této výpravné knihy. Kniha je unikátní díky rozšířené realitě, jejímž prostřednictvím můžete pozvat filmové hrdiny přímo k sobě domů.
Knižní vydání scénáře (přepisu filmových dialogů) s úvodem Petra Fischera provázejí fotografie z filmu i z natáčení, rozhovor s Jiřím Havelkou, jeho mimořádná úvaha o divadle Sametová simulace, přehled jeho dosavadní práce a výběr z diváckých ohlasů.
Král Šumavy (r. Karel Kachyňa, 1959), jímž se zabývá tato kolektivní monografie (otevírající edici České kino), patří k divácky nejúspěšnějším českým filmům, „trhákům“
Novela vychází ze scénáře stejnojmenného filmu, debutu režiséra Václava Matějky z roku 1970. Film s Petrem Čepkem v hlavní roli nemohl být tehdy do kin uveden. Nahota zůstala v trezoru a opožděnou premiéru měla až v roce 1990.
Aby si vynutili poslušnost společností, které
ovládli, nepoužívali Hitlerovi nacisté a sovětští
bolševici jen teroru. Veledůležitým
nástrojem jejich moci byla také propaganda.
Publikace se zabývá tématem reflexe problematiky sociálních, kulturních a hospodářských proměn na českém venkově v poválečném pětadvacetiletí, a to prostřednictvím analýzy hrané filmové tvorby.
Předkládané texty na základě široké škály archivních materiálů zevrubně zkoumají dosud opomíjené období konce 40. let a let 50. Jednotlivé studie se zaměřují na organizační strukturu a produkční a distribuční praktiky filmového průmyslu.
Tuto publikaci lze bez přehánění označit za první ne snad zcela vyčerpávající, ale přece velmi ucelené zpracování jistě pozoruhodného tématu starých pražských kin, kterých v české metropoli v dobách největšího rozmachu bylo více než sto.
Kniha je pokusem o zachycení přelomového období konce reformního procesu roku 1968 a počátku normalizace československé kinematografii. Kniha získala cenu Magnesia Litera 2012 za objev roku.
Výjimečná kniha představuje z několika pohledů filmového režiséra Otakara Vávru (*28. února 1911). Zahrnuje také kompletní filmografii, souhrnnou bibliografii a množství unikátních fotografií.