neobyčejné osudy

Předkládaná publikace představuje fascinující pohled na život Markéty Marie Španělské (1651–1673), španělské infantky a první manželky císaře Leopolda I.

Jiří Stivín (*1942) nás nechává nahlédnout do svého archivu negativů. Vydává se po stopách vlastního osudu od konce padesátých do devadesátých let minulého století a oživuje vzpomínky na lidi a události, k nimž má i po letech stále co říci.

Ředitel Správy Národního parku Šumava Pavel Hubený se v ochraně přírody profesně pohybuje už od konce 80. let minulého století. Do horkého ředitelského křesla usedal v roce 2014 jako desátý v pořadí a vydržel v něm už déle než všichni jeho předchůdci

Rozhovor s Danou Drábovou není jen povídáním o jaderné energii, aktuálních rizicích a výhodách jejího využívání, o čtvrtstoletí Atomové baby v čele Státního úřadu pro jadernou bezpečnost.

Daniela, statečná dívka zápasící od útlého dětství s nepochopením a posměchem nám prostřednictvím těžce zkoušené matky i vlastním líčením trýznivých prožitků otevírá dveře do světa, kde je Touretteův syndrom každodenním tvrdým soupeřem.

Postava kontroverzního šlechtice zavádí čtenáře do prostředí divadla, jeho provozu i každodennosti, na politickém kolbišti pak do gradujících nacionálních sporů v době bojů za českou politickou emancipaci.

Miloslav Nevrlý završuje devadesát let svého života v obdivuhodné fyzické i mentální kondici. V knižním rozhovoru rekapituluje své cesty a prožitky nad rámec toho, co o nich dosud napsal.

Anarchista Ihar Aliněvič (rusky Igor Oliněvič) je politickým vězněm běloruského režimu. Poprvé byl zatčen v roce 2010 a následně bez důkazů odsouzen k osmi letům. V roce 2012 vyšel jeho vězeňský deník Jedu do Magadanu.

Autorova druhá kniha navazuje na úspěšnou autobiografickou prvotinu Trafouš, páskové, Vyšehradští jezdci a jiné vzpomínky (2011). I tentokrát své vyprávění otvírá poválečnými příběhy, kterými reflektuje chaos a nezákonnosti té doby.

Studie je příspěvkem k odhalení a zdokumentování jednoho z nejpromyšlenějších komunistických zločinů ze začátku studené války, tzv. akce KÁMEN.

Jedno z prvních literárních děl vyprávějících o stalinských represích v SSSR a o krutých podmínkách v gulazích na Sibiři.

Příběh trojnásobné maminky Chiary Petrillové, která v 28 letech zemřela na rakovinu jazyka, známe už díky životopisu Smrt nemá poslední slovo.

Toto významné umělecké dílo Alexandra Solženicyna nyní vychází již ve čtvrtém, doplněném vydání, které obsahuje v minulém vydání chybějící jmenný rejstřík.

Svatá Ludmila jako manželka Bořivoje I. je první historicky doloženou Přemyslovnou. Během jejího života byly položeny základy ke christianizaci Čech a také základy moci Přemyslovců.

Svazek obsahuje výběr z pamětí jednoho z předních duchů našeho národa ve 20. století, Bohumila Němce. Proslul jak ve vědecké obci svým objevem mechanismu vnímání zemské tíže rostlinami, tak svou kandidaturou na prezidenta ČSR v roce 1935.

Krvavé jahody vypraví děsivé svědectví Věry Sosnarové deportované ve čtrnácti letech spolu s devítiletou sestrou Naďou a jejich ruskou matkou – petrohradskou emigrantkou Ljubou Mělkinovou – z Brna do Sovětského svazu.

Román provází starého muže hledáním ve svých vzpomínkách na dětství, po více jak půl století. Bylo to v roce 1947, kdy byl vyhnán ze svého původně německého domova, nyní součástí Sovětského svazu.

Kniha Paní doktorová 0-287 není jen dalším svědectvím o utrpení lidí v sovětských gulazích. Pro českého čtenáře představuje také unikátní svědectví o období od první republiky přes německou okupaci po nástup komunistů k moci....

Je to již naše šestá kniha, která představuje životní vzpomínky v sovětských žalářích a táborech nucených prací. Zajisté vás budou zajímat okolnosti, za jakých se doktor práv František Polák dostal do Sovětského svazu, jmenovitě do jeho táborů.

Toto výborné Maloumianovo dílo je nejen svědectvím o „ráji pracujících“, ale především varováním. Není to ani pozdní obžaloba, ani vyrovnání účtů.