Epos o Gilgamešovi, nejvýznamnější dílo literatury starověkého Předního východu, je oslavou přátelství a hrdinské odvahy, výrazem úzkosti před konečností lidského života a touhy po dosažení nesmrtelnosti.
Autor představuje příběh o Parzivalovi jako idealizovaný vzor duchovního vývoje člověka a podává tento středověký příběh jako moderní cestu zasvěcení. Díky této interpretaci se pak mnohým čtenářům otevře smysl středověkého vyprávění.
Kniha představuje jedinečnou sbírku 27 strašidelných pověstí, které autor posbíral v rytířských sálech i temných sklepeních mnoha starodávných hradů Evropy. V prastarých dobrodružných příbězích na vás čekají různé tajemné postavy.
Autor rozehrává příběhy lidí, jejichž osudy se táhne červená nit „života“ knížete Draculy. Podobnost povahových rysů hrdinů románu napříč generacemi, křehkost jejich těla nezdolná životní síla tvoří kontrast k bledé krvelačnosti neživého vládce.
