Třetí, závěrečná kniha příběhů, v nichž ožívají hastrmani a hejkalové, divoženky, polednice a čarodějnice, a také čerti a rarášci. Živobytí nebylo lehké a lidé se proto museli umět ohánět.
Vzpomínky významného českého geologa Václav G. Cílka (1929), rodáka z Netvořic na Neveklovsku, jsou jednou ze vzácných knih, které přibližují život za německé okupace uprostřed Čech v letech 1939 až 1945.
Druhý svazek příběhů, které Jan Prchal vybral z velikého bohatství uchovaného až dosud jen v drobných regionálních publikacích, ale často ukrytého v muzejních i soukromých archivech.
Na Vysočině kdysi bývali domovem hlavně hastrmani a hejkalové, ale i divoženky, polednice a čarodějnice, občas mezi lidi zavítal čert. Jan Prchal shromáždil z archivů, muzejních sbírek i soukromých knihoven stovky příběhů.
Druhé setkání s čerty, hejkaly, hastrmany, čarodějnicemi a dalšími strašidelnými a záhadnými bytostmi z Polenska navazuje na knihu Sto a jedna pověst z Polné a okolí.
Polensko je drsný kraj, který žádal po lidech těžkou práci, ale možná právě proto je tak bohatý na povídačky veselé i smutné, k pobavení i k ponaučení. Knihu bohatě vypravila ilustracemi Marcela Makovská z Polné. V krátké době vyjde druhý díl.
Nové dokumenty z českých i zahraničních
archivů, svědectví pamětníků i dokumenty dochované
v rodinných archivech představují Lidice jinak,
než jak je známe z knih a filmů.
Po Hradech, zámcích a tvrzích jižních Čech (2011) druhý svazek průvodců historickými vrchnostenskými sídly je zaměřen na sousední západočeský region. Kniha představuje výběr z bohatého památkového fondu hned dvou krajů: Plzeňského a Karlovarského.
Po čtyřech svazcích věnovaných historickým pražským městům (Starému Městu, Novému Městu, Malé Straně a Pražskému hradu a Hradčanům) následuje první ze dvou dílů pojednávajích o později připojených městech, obcích a osadách.
Těžištěm průvodce jsou majestátní hrady a zámky Rožmberků a ostatních Vítkovců, jejichž majetková základna ležela v jižních Čechách, ale kniha zachycuje i neobvyklé množství drobných středověkých tvrzí a renesančních rezidenčních dvorů.
Kniha čtenáře provede zámky a usedlostmi Prahy, včetně těch přestavěných nebo zaniklých, po kterých se dnes dochovala často jen velmi poetická místní jména, jako Blaženka, Paťanka, Flajšnerka, Dobeška nebo Paroubka.
Kniha navazuje na dvě autorovy úspěšné knihy (Jak žil Žižkov před sto lety a Jak hřešil Žižkov před sto lety). Tentokrát se autor zabývá delším obdobím než pouze prvním desetiletím 20. století, jako v prvních dvou knihách.
Cílem publikace je zpřístupnit odborné veřejnosti a jiným zájemcům dokumentaci kosterních pozůstatků významných nálezů fosilního člověka z Předmostí na Moravě.
Publikace se podrobně zabývá historií vzniku, podobou a výzdobou pražského Belvedéru, stavby, jejíž výrazná podoba je jednou z hlavních pražských dominant a která je obestřena romantickou pověstí.
Druhý díl sedmidílné práce se zabývá problematikou lužních lesů – nejdynamičtěji se rozvíjejících lesních společenstev v ČR a objasňuje historický vývoj rezervací i současnou dynamiku vývoje zkoumaného ekosystému.