Jiří Vácha ve své jedinečné knize shrnuje nejen současnou vědeckou kritiku darwinismu, ale celý problém rozšiřuje ještě o „vědomí“, jako nejspecifičtější vlastnost živých bytostí.
Kniha se zabývá proměnami života katolických kněží v 19. a 20. století, a to na příkladu tří kněžských biografií (Emanuel Masák, Antonín Ludvík Stříž, Dominik Pecka).
Dánský myslitel opakovaně promýšlel některé motivy Sofoklovy tragédie a dále je rozvíjel. Kniha by mohla posloužit také jako zevrubnější uvedení do četby Kierkegaarda.
Kniha vznikla při příležitosti stého výročí založení Filozofického semináře Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Je věnovaná připomínce prvních devíti filozofů, kteří postupně vykonávali funkci vedoucího Filozofického semináře.
České překlady latinských spisů Jana Husa.
Přináší české znění dvou dalších polemických spisů českého reformátora a drobné spisky, které Hus sepsal v kostnickém vězení; dva z nich byly převedeny do raně novověké češtiny.
Třetí svazek Sebraných spisů Lubomíra Valenty zahrnuje práce zabývající se dílem Bernarda Bolzana, významného českého matematika, logika a filozofa první poloviny 19. století.
Náboženské praktiky v japonských horských oblastech. Od úniku před pekly k zdraví prospěšným, ekologicky optimálním a duchovním praktikám konzumní společnosti.
Kniha Relativismus a (post)pravda v demokracii se zaměřuje na klasickou i nově aktuální otázku pravdy, která je permanentně konfrontována, zpochybňována i negována relativismem, spekulací i postpravdou.
Jaká zvířata jsou všeobecně považována za krásná a jaká za ošklivá? Jaký vliv má posouzení krásy či ošklivosti na zastoupení daného druhu v zoologických zahradách a v posledku na jeho ochranu?
Předkládaná publikace je určena jak badatelům a studentům z oblasti sociálních věd, tak i širší veřejnosti se zájmem o politickou a právní vědu a jejich ústřední pojmy.
První svazek Sebraných spisů Lubomíra Valenty zahrnuje články o filozofii T. G. Masaryka a J. L. Fischera, ale také příležitostné texty jako recenze a polemiky.
